Slovany

Ústřední část dosud nezastavěného území mezi dnešní Slovanskou třídou, Papírenským parkem, nivou pravého břehu řeky Radbuzy a vrchem Homolka si před rokem 1910 zvolilo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Plzeň a okolí, aby zde vybudovalo kolonii skromných rodinných a bytových domů. Zahradní čtvrť V Podhájí, později zvaná Na Slovanech, obklopila nevelký areál vodárny, vystavěné na počátku minulého století na návrší mezi ulicemi Motýlí, Liliová, Květná a Zahradní pro zásobování nedaleké Piettovy papírny. Druhým ohniskem zdejší výstavby se takřka v téže době staly nepravidelné řady domků v lokalitě Malá Strana v katastru Doudlevec, vsazené do strmého svahu při nynější Malostranské ulici.

Stezka procházející celým územím podél Slovanské třídy (někdejší státní silnice na Nepomuk, Písek a České Budějovice) má vzhledem k charakteru zástavby, který se nezměnil ani v období mezi světovými válkami, typologicky nepříliš různorodou náplň. Kromě několika nájemních domů ji tvoří solitérní rodinné domy, dvojdomy a další menší obytné stavby. Významem mezi nimi vynikají některé z družstevních domků, které v Plzni představují jedny z prvních moderních realizací vůbec.