Petrohrad

Stezka prochází původně dělnickou čtvrtí Petrohrad, jejíž území vymezuje na severozápadní straně železnice s nádražím, ze severovýchodu bývalé železniční dílny, na jihozápadě Slovanská třída, resp. areál někdejší papírny a na jihovýchodě Táborská ulice. Vznik a vývoj čtvrti těsně souvisí s výstavbou plzeňského železničního uzlu, stejně jako s řadou průmyslových společností založených v návaznosti na nové dopravní možnosti v blízkosti nádraží. Ke specifickému charakteru Petrohradu přispěly železniční dílny, papírna bratří Piettů, Bartelmusova smaltovna, válcovny a drátovny Schwarz & Beck, Cingrošovo kamenictví i množství menších podniků, které dávaly práci zdejším obyvatelům. Právě pro ně vznikaly desítky nájemních domů v šachovnici městských bloků. 

Stezka tak kromě industriálního dědictví představuje především řadu příkladů obytné zástavby z meziválečné éry. Do nové výstavby, která zahrnovala i obecní nouzové domy s malometrážními byty, se kromě města a několika stavebních družstev zapojily i státní dráhy. Ve stezce nechybějí ani nejvýznamnější občanské stavby – budova někdejší II. české reálky na Mikulášském náměstí, které se stalo klíčovým veřejným prostorem čtvrti, nebo razantně přestavěný objekt zaniklého biografu Invalid (Eden) –, dnes již neexistující areál Železničního konzumního družstva, modernistická administrativní budova Západočeských elektráren či funkcionalistická vila bratří Chvojkových, majitelů blízkých pískových lomů.