Škodovy závody a Karlov

První areál podniku se nacházel v oblasti při dnešní Poděbradově a Kovářské ulici. Kapacita závodu však v druhé polovině osmdesátých let 19. století přestávala stačit. Zároveň s továrnou se totiž rozvíjela i okolní zástavba. Společnost proto mezi lety 1889 a 1899 přenesla výrobu do nového území na okraji Říšského Předměstí směrem k obci Skvrňany. Areál vymezený původně Tylovou a již neexistující Vidmanovou ulicí, silnicí do Stodu a železniční tratí do Chebu se rozrůstal jižním směrem. V letech 1910–1911 společnost vybudovala jižně od jeho hranic dělnickou kolonii Karlov s více než 200 domy.

Zásadní impulz pro expanzi podniku přinesla první světová válka. Škodovka, tehdy největší zbrojovka v Rakousku-Uhersku, pohltila území mezi Tylovou, Hálkovou a Korandovou ulicí, určené pro obytnou zástavbu. Ještě během války se továrna rozšířila k železniční trati na Domažlice a dále na jih až k Borské ulici. Především v této oblasti se podnik rozvíjel i v meziválečné době. V roce 1945 zničily spojenecké nálety více než polovinu závodu. Obnova zahrnovala i novostavbu technických kanceláří u hlavní brány v Tylově ulici nebo nový sklad modelů. Další výstavba směřovala západním směrem k Zátiší. 

Z téměř 40 objektů na trase stezky většina vznikla v klíčovém období 1914–1948. Tovární haly, z nichž část ustoupila nové výstavbě během tzv. revitalizace brownfieldu Škoda po roce 2000, ve výběru doplňuje někdejší kantýna, adaptovaná na planetárium Techmania Science Center, jedinečný ocelový celosvařovaný most s železobetonovým „tobogánem“, zmíněná pozdně funkcionalistická kancelářská budova nebo obytné domy kolonie Karlov a již neexistující Habrmanova škola.