Stavitel a stavební podnikatel Karel Tomášek díky své neutuchající aktivitě i profesním kvalitám přispěl zásadním způsobem k meziválečnému rozvoji Doubravky, Letné a Lobez – a vposledku i v Plzni, k níž se Doubravka i Lobzy s Letnou připojily v roce 1924. Svými návrhy a realizacemi se rovněž přičinil o velmi dobrou úroveň tamější obytné výstavby.
Na povznesení Doubravky se tamější rodák a zakládající člen doubraveckého Sokola Tomášek začal podílet již krátce před první světovou válkou coby technický znalec obce a zároveň představitel Stavebního a bytového družstva pro stavbu rodinných a dělnických domů v Plzni-Doubravce a okolí, které se soustředilo na výstavbu dostupného bydlení. V průběhu války vstoupil do legií a zapojil se do bojů v Itálii. Po návratu se oženil s Miladou Královou; z jejich svazku vzešli synové Jiří, Vratislav a Karel. V roce 1921 Tomášek vystavěl u Velkého Boleveckého rybníka restauraci později známou jako Ostende. Stavba vynikala hrázděnou konstrukcí s neomítnutím zdivem z vápenopískových cihel, jež stavitel ve svých návrzích s oblibou uplatňoval. V roce 1929 dostavěl rozhlednu na vrchu Chlum.
Spolu s dalším veteránem z legií Františkem Walterem Tomášek na počátku 20. let inicioval výstavbu Legionářského domu s elektrickým divadlem na Masarykově třídě. K projektu přizval svého přítele architekta Jana Víška, který pro něj o deset let později připravil projekt působivé funkcionalistické vily ve vedlejším bloku. Velkorysá stavba sloužila i jako sídlo Tomáškovy stavební firmy a tedy i propagace jeho úspěchů (kvůli finančním potížím ji však stavitel musel v roce 1938 prodat). Kontrast čistých geometrických forem vily s dekorativním pojetím průčelí biografu ve zkratce ilustruje překotný vývoj meziválečné architektury (variace na motiv ze štítu budovy připomínající lomenice lidových chalup tehdy Tomášek uplatnil i v projektech dvou rodinných domů).
Na ten reagoval i sám Tomášek, když od počátku 30. let dále zjednodušoval výraz svých staveb, jak o tom svědčí například soubor nenápadných ploše zastřešených řadových domů na Masarykově třídě 106–124 provedených podle „typového“ projektu. Mezi lety 1930 a 1932 vystavěl v okolí Masarykovy i několik obytných domů Stavebního a bytového družstva pro stavbu rodinných a dělnických domů, navržených spolupracovníkem družstva Václavem Fialou. V předvečer druhé světové války vybudoval v rámci výstavby čs. opevnění 19 pevnůstek v okolí Stříbra, během ní pak obecní nájemní domy či dům firmy Suknaspol na Americké třídě 58 (rukopis autora projektu Františka Měsíčka nesou i dva Tomáškovy dvojdomy v Opavské 42–48 z téže doby). Rozpracoval i projekt přestavby areálu továrny Kornfeld & Anders ve Spolkové ulici. Po Tomáškově smrti v roce 1944 projevil zájem převzít jeho praxi plzeňský stavitel Ondřej Baxa.