Fakultní nemocnice Bory

(Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.732094N, 13.376089E

Komplex Fakultní nemocnice Bory je typickým příkladem nemocničního areálu pavilonového typu, kde jednotlivá (i vzájemně související) oddělení sídlí v samostatných objektech, mezi nimiž se rozprostírá parkově upravený prostor. Soubor nemocničních budov je situován v severojižně orientovaném pásu území mezi ulicí Edvarda Beneše a železniční tratí Plzeň Klatovy – Železná Ruda na Jižním, původně Říšském Předměstí. Toto místo bylo v roce 1884 vybráno pro stavbu izolační epidemické nemocnice (18951897). Ještě před zahájením výstavby byla roku 1895 na přilehlý pozemek přestěhována vojenská nemocnice, do té doby sídlící v Dominikánské ulici, kde sloužila nedalekým kasárnám 35. pěšího pluku. Díky svému umístění v severní části území vojenská nemocnice přímo sousedila s dalšími armádními objekty. Zároveň se nacházela nedaleko zeměbraneckých kasáren na dnešním Štefánikově náměstí.

Výstavba nového nemocničního areálu byla uskutečněna v několika časových intervalech. V rámci první etapy stavby epidemické nemocnice byly postaveny pavilony č. 1 a 2, dnes označované čísly 13 a 14, a administrativní budova, ve které dnes sídlí ředitelství nemocnice. K dalšímu rozšíření došlo v letech 1900–1902. Zároveň byla založena celá městská nemocnice, která z úcty k padesátiletému panování habsburského monarchy nesla název Městská všeobecná veřejná nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. V rámci této etapy byla vystavěna dvojice pavilonů spojených chodbou, v současnosti pavilony č. 3 a 4, a administrativní a hospodářská budova, dnes využívána  jako pavilony 12 a 16. Dále byla postavena umrlčí komora a dezinfekční místnost v pavilonu č. 9.

V období 1915–1921 byla realizována třetí etapa výstavby, která však byla vzhledem k neutěšené situaci během první světové války značně opožděna. V průběhu této fáze byly zbudovány pavilony č. 5, 6, 8, 12, dnes již neexistující pavilon č. 15 a také technické objekty kotelny a prádelny umístěné na východní straně areálu. Třetí fázi uzavírá stavba interního, resp. chirurgického pavilonu č. 7 (1928–1931) od architekta městského úřadu Františka Beneše. Po vzniku Československa byl monarchistický název přeměněn na Všeobecná nemocnice.

V letech 1940–1943 byl podle projektu Benešova kolegy Václava Kleina postaven infekční pavilon č. 2 (C3–1128I). Závěr druhé světové války přinesl poškození pavilonů č. 5 a 8 spojeneckým náletem. Areál byl postupně zastavován také v poválečných letech, kdy byl vzhledem k založení Lékařské fakulty UK v Plzni rovněž přejmenován na Státní fakultní nemocnici. V roce 1950 byl zbudován tzv. spojovací pavilon č. 10 mezi pavilony interny č. 3 a 4. Na počátku padesátých let byla postavena jídelna (C3–1128J) a pavilon č. 11 (C3–1128N) určený pro nukleární medicínu. Nemocniční komplex dále doplnily menší objekty při jižní hranici areálu.

V roce 1973 byl dostavěn nejvyšší pavilon areálu s č. 22. Pavilon č. 21 se budoval v roce 1985. Ze stejného období pocházejí také menší pavilony č. 24 a 29. Vývoj po roce 1989 do uspořádání areálu nepřinesl žádné zásadní změny. V roce 2005 došlo ke spojení se sousední vojenskou nemocnicí v jeden nemocniční areál s jednotným názvem Fakultní nemocnice Plzeň – areál Bory.

 

MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu