Původně malá vesnice Doubravka se rozprostírala kolem návsi nacházející se zhruba v místě dnešního křížení Zábělské a Masarykovy ulice. Nepravidelné cesty vybíhající z tohoto ústředního bodu se staly předobrazem dnešních ulic a při pohledu na plán čtvrti je tak rozsah původní vsi stále zřetelně rozpoznatelný. Po připojení k tzv. Velké Plzni v roce 1924 byla obec zahrnuta do územního plánování městského stavebního úřadu, což mělo zásadní vliv na její další urbanistický vývoj. Uspořádání výstavby se podřídilo pevnému geometrickému řádu. Výsledkem se stal pravidelný systém navzájem kolmých ulic vymezujících uzavřené nebo polouzavřené bloky.
Habrmanovo náměstí se nachází poblíž někdejší návsi, na hranici rostlé struktury vesnické zástavby a nově budované ortogonální uliční sítě. Vzniklo přibližně v polovině dvacátých let minulého století vynecháním jednoho domovního bloku při západním okraji Masarykovy ulice. Kratší stranou obdélníkového půdorysu přiléhá na jihovýchodě k Masarykově třídě a na severozápadě k Železničářské ulici; jeho delší strana na jihozápadě navazuje na ulice kolmé k Masarykově třídě, Sadovou a Školní, na severovýchodě pak tvoří spojnici mezi ulicemi Poštovní a Na Kovárně, které sledují stopu původních historických cest.
V roce 1925 zde byl na přání místních obyvatel vybudován veřejný park. Autorem návrhu byl s největší pravděpodobností Valentin Čoček, který v té době zastával funkci správce městských sadů. V původní podobě ohraničoval park nízký živý plot a ústřední travnatá plocha byla členěna dvěma pěšinami ve tvaru soustředných oválů. Vnější cesta se v rozích prostranství rozšiřovala a ve stínu listnatých stromů vytvářela příjemná zákoutí. Dekoraci ve střední části tvořily tři květinové záhony doplněné o sochu postiliona, která sem byla přemístěna z budovy hlavní pošty v Solní ulici (C1–260), přestavěné v letech 1925–1927.
S výjimkou novorenesanční budovy obecné školy, postavené již na počátku 20. století, byly prázdné parcely po obvodu náměstí zastavovány až na sklonku dvacátých a v průběhu třicátých let. Po dokončení parku tak po několik let místo působilo velmi nesourodě, když geometricky komponované prostranství s dekorativními keři a květinovými záhony z velké části obklopovala volná pole a staré venkovské usedlosti.
V průběhu minulého století došlo k několika úpravám a zjednodušení kompozice prostranství, celkový koncept symetrického uspořádání ale zůstal zachován. Měnilo se tak hlavně okolní prostředí. Počet obyvatel Doubravky stále rostl, díky blízkosti pivovaru a železniční dráhy se zde usazovalo velké množství dělníků. V roce 1941 byla Doubravka s centrem města propojena první trolejbusovou linkou „A“, jejíž trasa vedoucí od Městských lázní končila právě na Habrmanově náměstí. Zásadní zvrat ve slibném rozvoji předměstí přišel v noci z 16. na 17. dubna 1945, kdy se Doubravka stala obětí ničivého spojeneckého náletu. O život přišlo více než 600 lidí a bylo zničeno přes 120 domů. Po roce 1948 získalo náměstí jméno Čeňka Ulricha, místního komunistického funkcionáře popraveného nacisty. V závěru padesátých let pak bylo rozhodnuto o výstavbě doubraveckého sídliště, která měla přetvořit i blízké okolí náměstí.
Původní plán, navržený v roce 1958 architekty Miloslavem Sýkorou, Vladimírem Štruncem a Klementem Štíchou, počítal s asanací části území a doplněním stávající zástavby bytovými domy. Autoři později projekt přepracovali a původně plánované nižší domy nahradili věžovými panelovými objekty, které pak nevratně proměnily charakter čtvrti. Součástí asanovaného území bylo i historické jádro Doubravky podél Zábělské a Masarykovy ulice, na jehož místě vyrostla skupina věžových domů.
Současná podoba náměstí je výsledkem revitalizace realizované v letech 2005–2006 podle návrhu architekta Jakuba Chvojky. Oproti původnímu návrhu z dvacátých let je park uzavřenější. Ze tří stran jej obklopují stromy a keře, které tvoří ochrannou bariéru vůči okolnímu městskému provozu. Masarykova třída probíhající podél čtvrté, jihovýchodní hrany prostranství je nad úroveň parku vyvýšena, a tak ani hluk této relativně frekventované silnice nemá na atmosféru místa podstatný vliv. Středu prostranství dominuje geometrická skulptura Kresba v prostoru – Fascinace koulí od sochaře Václava Fialy. Umělecké dílo slouží také jako oblíbená atrakce pro děti.
V letech 2016–2017 nechal městský obvod na náměstí realizovat nový parkový altán na základě projektu Jakuba Chvojky a Radka Dragouna. Drobná stavba s pódiem a organicky tvarovanou střechou má zvýšit komfort vystupujících a umožnit konání většího počtu kulturních akcí včetně divadelních představení. Nově na náměstí vznikly i dvě řady lamp s pouličním osvětlením.
MR