Americká třída

Americká třída je významný městský bulvár směřující východozápadním směrem od křížení se Sirkovou ulicí u komplexu hlavního železničního nádraží přes řeku Radbuzu až k místu zvanému U Práce, kde se setkává s Klatovskou třídou. Zatímco západní, výše položená část třídy na levém břehu řeky vznikla přirozenou transformací cesty vinoucí se podél předměstského opevnění na jihu historického jádra, její východní část na pravém břehu Radbuzy, jíž je věnován tento text, byla projektována již koncem devatenáctého století jako městský bulvár spojující areál centrálního nádraží (s plánovanou výpravní nádražní budovou, realizovanou v letech 1902–1908), resp. Pražské Předměstí s centrem města. Tomuto účelu do té doby sloužil pouze pražský most při křižovatce U Jána.

V území obklopujícím východní úsek Americké třídy (v minulosti postupně nazývané Stodolní, Jungmannova, Císaře Františka Josefa, Wilsonova, Karla IV., Stalinova, Moskevská, Ludvíka Svobody a opět Moskevská) se dlouhou dobu nacházely předměstské zahrady a zemědělské usedlosti. Teprve ve spojitosti se zavedením železnice, jejíž trať je vedena jižně od dnešní Americké, a se zprovozněním nádraží roku 1862 byla započata postupná přeměna lokality. Koncem devatenáctého století byla přibližně v místech již neexistující Lední ulice naplánována nová přímá trasa, jejímž úkolem bylo zkrátit vzdálenost mezi nádražím a centrem a zároveň ulehčit mostu a křižovatce U Jána. Záměr bylo možné zrealizovat díky výstavbě kamenného mostu císaře a krále Františka Josefa I. (dnes Wilsonův most) v letech 1912–1913.

V roce 1923 byla dokončena více než dvacet let trvající stavba regulace Radbuzy, která měla zabránit povodním pravidelně sužujících centrum města a zároveň umožnila zástavbu na nábřeží a v celé oblasti. Ta byla započata záhy po dokončení regulace. K zastavění většiny parcel v jižní frontě východní části Americké třídy modernistickými obchodními a činžovními domy došlo ve dvacátých a třicátých letech. Několik proluk pak bylo zaplněno až po roce 1989.

Severní strana Americké ulice byla po dlouhou dobu využívána zahrádkáři, a to i přesto, že plány na zastavění tohoto území se objevovaly rovněž již v meziválečném období. Významný český urbanista Vladimír Zákrejs v generálním upravovacím plánu Plznĕ z let 1929–1932 navrhl přetnout tuto plochu diagonální ulicí vytvářející pohledovou i prostorovou osu mezi budovou Západočeského muzea v Plzni a železničním nádražím. Tato myšlenka však nikdy nedošla naplnění. Nerealizoval se ani žádný ze stavebních záměrů, které měly navázat na soubor Okresní nemocenské pojišťovny (C1–1000) a Masarykova studentského domu (C1–1150) na Denisově nábřeží, a zformovat tak i nároží s Americkou třídou – pouze na papíře tak zůstaly soutěžní návrhy souboru Lidové university Husovy (1932) i řada studií Bohumila Chvojky, na nichž plzeňský architekt pracoval mezi polovinou dvacátých a závěrem čtyřicátých let.

Teprve v letech 1965–1968 v území vznikl obchodní dům Prior (dnešní Tesco OD Plzeň). Jeho autoři Zbyněk Tichý, Václav Zoubek a Jaroslav Peklo odsazením budovy od ulice respektovali poválečný plán urbanistů Františka Sammera a Jindřicha Krise, kteří tuto část Americké třídy koncipovali jako široký prospekt. Tento záměr dodrželo rovněž umístění komplexu Domu kultury ROH z osmdesátých let. Součástí souboru – dokončeného dle návrhu Miloslava Hrubce, spolupracujícího s Pavlem Němečkem a statikem J. Hollerem, v roce 1986 – měla být také nerealizovaná výšková stavba hotelu.

Celý komplex domu kultury byl v roce 2012 přes protesty odborné i laické veřejnosti odstraněn, aby uvolnil místo pro zamýšlenou stavbu obchodního centra Corso, které mělo zabrat téměř celou severní frontu této části Americké třídy. Proti tomuto záměru se však zvedla silná vlna nevole ze strany obyvatel Plzně, kteří si vymohli možnost o budoucnosti území rozhodnout hlasováním v referendu. To se konalo začátkem roku 2013 a jeho výsledkem bylo odmítnutí stavby, které je pro město závazné. V současnosti vede investor se zástupci města spor o náhradu škody za zmařenou investici a zároveň jedná o odkoupení uvolněného pozemku zpět do vlastnictví města. Na řešení celé oblasti proběhla v roce 2014 architektonicko-urbanistická soutěž, jednoznačné řešení budoucí podoby místa však nepřinesla (první cena nebyla udělena). 

JČ – MK

Literatura

Prameny