V sousedství rozsáhlého obytného komplexu Kroftových domů (C9–75), který na počátku třicátých let vystavěl tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni podle návrhu stavitele Karla Mastného a architekta Bohumila Chvojky, vznikl v rámci tzv. dvouletého plánu a plánu stavební obnovy soubor obytných domů s byty pro zaměstnance znárodněného pivovaru. Projekt vypracoval architekt Václav Neckář, který se do tváře poválečné Plzně zapsal i několika dalšími obytnými stavbami (viz například C3–2336).
Úsporně řešeným dvoutraktovým budovám se třemi sekcemi autor vtiskl monumentalizující palácový ráz pomocí převýšené střední části. Hlavní průčelí ponechal nezdobné, pouze v centrální části je rozčlenil dvěma mělkými třípatrovými arkýři a průběžnou římsou navazující na korunní římsu obou nižších bočních křídel. Trojici vchodů opatřil klasicizujícím palladiánským motivem tří otvorů dělených sloupky (zde evokovanými kabřincovým obkladem). Ačkoliv v návrhu fasád Neckář uplatnil obdobné purizující geometrické prvky jako u většiny svých meziválečných staveb, hmotové řešení i konzervativní architektonické formy stavby (symetrický rozvrh, zdůraznění os převýšením centrálního křídla či pouhým umístěním vlajkových žerdí nad vchody, valbová střecha) již předjímají estetiku nastupujícího socialistického realismu. Monumentálního vyznění rozměrného souboru architekt docílil rovněž odstoupením objektů od uliční čáry. Neckář tak získal prostor pro gradaci forem a – na rozdíl od sousedního komplexu Kroftových domů – také pro předzahrádku, a to i za cenu redukce praktického dvora.
Soubor obytných domů soustředil celkem 26 bytů. V typickém podlaží každé ze tří sekcí se nacházejí dvě totožné bytové jednotky. Zatímco v přízemí to jsou byty pouze dvoupokojové (to kvůli umístění místnosti pro úschovu kol a dětských kočárků), další patra obyvatelům nabídla na poválečné bytové poměry velkoryse řešené byty se třemi obytnými místnostmi, kuchyní s prostorově odděleným jídelním koutem, odkud byl přístup na lodžii, a sociálním zařízením. Přestože se při projektování domu počítalo s dálkovým vytápěním (napojením na rozvod horké vody z pivovaru), pro případ déletrvající poruchy byl každý byt vybaven komínem pro nouzové vytápění. Dispozice jednotek s obytnými místnostmi důsledně orientovanými do ulice a provozním zázemím i lodžiemi do dvora odkazuje opět k meziválečné i starší praxi výstavby bytových domů. Naproti tomu zmíněné kočárkárny a kolárny – společně s domácí dílnou, prádelnou a sušárnou umístěnými v suterénu – prozrazují zvyšující se důležitost kolektivního způsobu života.
Stavba vznikala již v období dvouletého plánu; v letech 1947–1949 ji provedly znárodněné a centrálně řízené Československé stavební závody – konkrétně závod PL–326. Snad zde můžeme nalézt důvod pro použití jednotného rastru oken na uliční fasádě, který korespondoval s dobovým požadavkem na užívání typizovaných prvků.
OM
Stavebník
Plzeňské pivovary, n. p. Prazdroj Plzeň
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně