Rodinný dům Karla a Boženy Svobodových postavený v letech 1933–1934 v severní části lochotínské vilové čtvrti představuje jednu z nejvýraznějších ukázek emocionálního funkcionalismu v Plzni. Třípodlažní reprezentativní stavba pro obchodníka a předsedu správní rady Měšťanského pivovaru a jeho manželku působivě kombinuje čisté hladké fasády odrážející funkční členění objektu s elegantními zaoblenými tělesy schodišťové věže a verandy a se soustavou otevřených teras.
V horní části lichoběžníkového pozemku nechali manželé Svobodovi již v roce 1932 zbudovat tenisový kurt se subtilním zahradním pavilonem. Dvorec i působivou lehkou prosklenou stavbu s plochou střechou realizoval plzeňský stavitel Josef Špalek starší. Následujícího roku zahájil stavitel František Němec starší (který byl v úzkém sepětí s pivovarem, kde vystavěl několik objektů) stavbu samotné vily o dvou obytných podlažích, se suterénem a velkorysou střešní terasou. Plány domu situovaného v severozápadním rohu pozemku při Vlastině ulici vypracoval absolvent pražského ČVUT a člen Sdružení západočeských výtvarných umělců Jaroslav Čada. Konstrukční řešení připravil Svobodův bratr Jaroslav, Čadův kolega z profesorského sboru plzeňské průmyslové školy.
Architekt Čada pracoval s hmotou obytné stavby rafinovaně. Každou z domovních fasád lehce rytmizoval pomocí oken rozdílných velikostí, otevřené i prosklené verandy nebo převýšeného zasklení hlavního schodiště. Vertikálu půlválcového rizalitu Jaroslav Čada zdůraznil svislým pásem s vlajkovou žerdí. Architekt si pohrával s poměry a kontrasty strohých i volnějších tvarů jednotlivých částí domu a odlišných výškových úrovní teras, schodišť i verandy. Výtvarný rozměr a modernistický ráz domu dodalo i průběžné trubkové zábradlí rozhlehlé střešní terasy, které opisuje obvod stavby.
Vila vyniká rovněž komfortním a velkorysým vnitřním uspořádáním. V suterénu se kromě obvyklých sklepů a prádelny se žehlírnou nacházela také garáž a menší jednopokojový byt s kuchyní. Zvýšenému přízemí, do něhož se vstupovalo po schodišti od Vlastiny ulice, vévodila prostorná reprezentativní hala obložená dřevem a osvětlená pomocí moderního, geometricky členěného stropního svítidla. Z haly, k níž přiléhalo hlavní schodiště se zaoblenou podestou, byl přístupný pánský pokoj, obytný pokoj, jídelna se zimní zahradou, šatna a obslužná část domu s druhým schodištěm. Součástí tohoto traktu byla komora, kuchyň, toaleta, pokoj pro služebné a přípravna, sousedící s jídelnou. Vyšší podlaží poskytlo manželům Svobodovým nejen pohodlí tří průchozích ložnic s verandami a šatnami, ale také pracovnu a vzdušnou koupelnu s vanou. Poslední podlaží vyplňovalo jen část půdorysu v severozápadním nároží domu. Menší půdu s komorou zde doplňovala obytná místnost se vstupem na menší terasu a krytou verandu. Zbývající prostor druhého patra zaujímala otevřená střešní terasa.
Karel a Božena Svobodovi se z kvalitní architektury a komfortního bydlení netěšili ani dvě desítky let. V roce 1952, čtyři roky po komunistickém převratu, byli z vily vystěhováni. Dům pak sloužil pro ubytování studentů a později jako sídlo Krajské politické školy. Pro potřeby této instituce byla budova upravena roku 1970 a pak znovu v roce 1980, kdy byly v prvním i druhém patře zazděny původně otevřené verandy. Mezitím, v letech 1972–1974, vznikl pro politickou školu v části původní zahrady – mj. na místě tenisového dvorce – pozdně moderní komplex podle projektu Miroslava Kleina, Jaroslavy Gloserové, Miloslava Sýkory a Josefa Cimického. Přibližně v téže době dům od vilové kolonie odřízla Alej svobody a jeho dosud volné okolí vyplnila část souboru panelových domů sídliště Lochotín.
Funkcionalistický výraz stavby však výše uvedenými zásahy nebyl výrazně narušen a zůstává na první pohled čitelný. V interiéru budovy se navíc kromě dispozičního rozvrhu uchovala celá řada původních kvalitních detailů, včetně částí vestavěného nábytku a dalšího vybavení. I díky tomu dům od roku 2001 figuruje na seznamu nemovitých kulturních památek. V současnosti je ve velmi dobrém stavu a potomky původních vlastníků je využíván jako administrativní budova.
KE – PK
Karel a Božena Svobodovi
Objekt je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 45203/4-5249; zároveň je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Lochotín.