Činžovní dům Marie Chvojkové
1923–1924

Na Roudné 518/39 (Plzeň) Plzeň Severní Předměstí
MHD: Malická (BUS 20)
Rondel (BUS 33, 40)
GPS: 49.7545885, 13.3796042
Architekt:

Činžovní dům na nároží ulic Malické a Na Roudné představuje jednu z nemnoha ukázek architektury dvacátých let minulého století na území čtvrti Roudná. Dvoupodlažní nájemní dům s prodejnou v přízemí nechala v oblasti dosud spíše předměstského charakteru postavit obchodnice s uhlím Marie Chvojková. Návrh domu připravil a jeho stavbu také v roce 1923 zahájil plzeňský stavitel Karel Tomášek. Objektu vtiskl na dobu svého vzniku relativně konzervativní, nepříliš provokativní podobu nárožní stavby s nekomplikovanou strukturou i průčelím. Přesto se kolem nově budovaného domu vyrojila v okolí řada drobných kontroverzí (stížnosti na vyvýšený chodník, poškození vedlejšího domu, ustájení koní ve dvoře a podobně), projednávaných následně místním stavebním úřadem. Roku 1924 stavbu převzal a také dokončil netolický stavitel Jan Štochl. Na základě tehdejšího zákona o stavebním ruchu poskytlo Marii Chvojkové na výstavbu nájemního objektu ministerstvo sociálních věcí finanční podporu formou záruky za hypoteční půjčku.

Nárožní činžovní dům se otáčí do křižovatky úzkým šikmým průčelím, kterému dominuje hlavní vstup do prodejny, flankovaný okosenými pilastry a završený římsou s „nasazeným“ obloučkovým dekorem. Fasády bočních křídel domu, sledujících směr obou ulic, zdobí kromě průběžné a korunní římsy téměř neznatelné lizénové rámce a mělké parapetní římsy. Na rozdíl od projektu se ve výsledném provedení objevuje ještě několik zdobných detailů – nápis s letopočtem realizace na vstupním průčelí nebo výrazné trojúhelníkové frontony oken vyplněné nízkými ornamentálními reliéfy.

Ve skladbě nabízených bytů najdeme jak menší jednopokojové, tak pohodlnější dvoupokojové jednotky. Obytné pokoje se vždy obracely do ulice, zatímco kuchyně do dvora. Pouze jeden z bytů v každém patře byl vybaven vlastní koupelnou; v ostatních plnily funkci zázemí jen toalety. Jejich přítomnost v každém bytě byla ostatně nezbytnou podmínkou státní finanční podpory. V suterénu mohli nájemníci, majitelka domu i provozovatelé obchodu využít sklepy, v podkroví pak prádelnu s koupelnou.

V nedávné minulosti dům prošel řadou dílčích úprav počínaje novou kontrastní barevností fasád, soklu i ostění oken v přízemí přes výměnu dřevěných oken i vstupních dveří do prodejny za plastové a konče novým zastřešením s dvěma mohutnými vikýři s předstupující taškovou stříškou. Původní struktura a architektonický výraz domu jsou však dodnes dobře patrné.


KE

Stavebník

Marie Chvojková

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně