Obytný dům firmy Josefa Hanaka
1924

Stranou městského ruchu, v severozápadní části někdejší zahrady bratří Tuschnerů, vznikl v roce 1865 lihovar spojený s výrobou lisovaného droždí. O jedenáct let později se jeho majitelem stal Josef Hanak, jehož firma se výrobě lisovaného droždí a lihu věnovala od roku 1860. Po výstavbě nové kotelny a třicetimetrového komínu získala továrna svoji výslednou podobu v letech 1911–1913, kdy její přestavbu provedli bratři Josef a Václav Paškovi.

Právě bratři Paškovi, majitelé prosperující stavební firmy a hlavní protagonisté Živnostensko-občanského stavebního a bytového družstva pro Plzeň, v roce 1924 realizovali – patrně podle vlastního návrhu – pro Josefa Hanaka dvoupodlažní obytný dům přímo v továrním areálu. Na rozdíl od nájemních domů družstva z první poloviny dvacátých let minulého století, jejichž fasády zdobily plastické geometrické dekorativní prvky národního stylu, má Hanakův dům tradicionalistický a poněkud těžkopádný výraz, který se blíží charakteru rodinných vil geometrické moderny a v mnohém připomíná bydlení paternalisticky smýšlejících továrníků na počátku 20. století.

Stavitelé dům situovali do severovýchodního rohu areálu a jednou z bočních zdí jej připojili k již existující hospodářské budově. Původní „obývací stavení“ se nacházelo v jihovýchodním rohu pozemku, samotná továrna s kotelnou zaujímaly střed parcely. Paškovi novostavbu rozvrhli jako dvoutrakt na lichoběžníkovém půdorysu a obě její patra výrazně odlišili ve vnějším plášti. Pro přízemní část, rytmizovanou trojdílnými okny s jednoduchým ostěním a mírně předstupujícími parapety, zvolili hladkou omítku. Fasádu horního obytného podlaží pojednali jako pás neomítnutých světlých vápenopískových cihel, jejichž vazba včetně okenních překladů působí jako plošný geometrický ornament (tento prvek spojuje Hanakovo sídlo s rodinnými domy, které v téže době vystavělo Živnostensko-občanské družstvo v Bezovce – například C4–1636). Od parteru i valbové střechy tuto část obvodového pláště oddělily barevně kontrastní průběžné římsy.

Nejreprezentativnější vzezření má jižní fasáda obrácená dovnitř továrního areálu. Dominuje jí mohutná a vysoká schodišťová věž, založená na půdorysu tvaru písmena C. Oblý schodišťový rizalit předstupuje před dvorní trakt domu celým svým objemem a pod stříškou je zakončen polygonální korunou mocné profilované římsy. Vstupy do domu stavitelé umístili po obou stranách věže, přičemž ten hlavní byl navíc krytý balkonem v patře. Na část ohradní zídky u domu autoři nasadili ozdobné koule.

Stavba nabízela celkem čtyři byty, na každém patře jeden jednopokojový a druhý o dvou pokojích. Každý byt disponoval samostatnou kuchyní, toaletou a komorou, koupelnu však měly vždy oba byty v patře společnou. Kuchyně se obracely k jihu, do dvora, pokoje na opačnou stranu, mimo areál (výhody odklonění od továrního provozu patrně převážily nad nevýhodami severní orientace místností).

V roce 1946 byla Hanakova drožďárna znárodněna a v roce 1952 se stala součástí Západočeských lihovarů a konzerváren se sídlem v Plzni. Výroba droždí zde skončila v polovině sedmdesátých let a roku 1987 byl celý komplex továrních budov stržen. Obytný dům však zůstal výraznějších změn ušetřen a jeho exteriér se dodnes zachoval v téměř autentické podobě.

KE – PK

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny