Mohutný růst dnešního Jižního Předměstí se v meziválečném období zastavil u hlubokého údolí řeky Radbuzy, které do té doby překonávaly jen cesty do Klatov a Radobyčic, resp. Štěnovic. Právě na okresní silnici do Štěnovic bylo nutné navrhnout nový most, který by nahradil starší ocelovou konstrukci a překonal říční údolí téměř 200 metrů široké.
Tímto úkolem byl roku 1933 pověřen inženýr František Faltus, vedoucí Poradny pro svařované konstrukce Škodových závodů (resp. Akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni), který již o dva roky dříve navrhl novátorský celosvařovaný příhradový ocelový most v hlavním areálu Škodovky. Pro překlenutí Radbuzy zvolil obloukový typ, který podle něj lépe souzněl s krajinou. Šlo o první obloukový most v Československu, u něhož se uplatnilo elektrické svařování. Do té doby se ocelové prvky spojovaly zpravidla nýty, případně šrouby. Ve srovnání s touto konzervativní technologií nabízely svařované konstrukce značnou úsporu materiálu – v případě Tyršova mostu František Faltus předpokládal redukci hmotnosti ocelové části mostu o 22 %.
Zkušený plzeňský inženýr navrhl překonání široké nivy na levém břehu řeky náspem, do jehož paty umístil levou opěru s úložným prahem ocelových oblouků a betonovým pilířem oddělujícím oblouky od železobetonového předpolí (užití betonu zapříčinila hospodářská krize; kvůli odbytové nouzi se tehdy u státních dodávek pečlivě dbalo na vyvážený poměr oceli a betonu). Dva oblouky profilu „I“ o rozpětí 50,6 metru a výšce nad hladinou 10,4 m byly vyrobeny v mostárně Škodových závodů, dopraveny na místo v celkem deseti kusech, sestaveny, provizorně sešroubovány a následně svařeny na pevném dřevěném lešení. Tlak mostovky přenášely na oblouky svařované ocelové sloupky. Pravý břeh vystupující z vody řešil Faltus obdobně, náspem zde však jen korigoval nestejnou výšku obou břehů.
Vzhledem k průkopnickému technickému řešení byl Tyršův most roce 1994 prohlášen nemovitou kulturní památkou. Téměř vzápětí však prošel necitlivou celkovou rekonstrukcí, při níž byla snesena železobetonová mostní předpolí a rozšířena devítimetrová mostovka. Z původního mostu byl ponechán pouze oblouk.
OM
Most je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 10944/4-4922.