Neutuchající hlad po dostupném bydlení v rostoucím průmyslovém městě vedl v prvních dekádách 20. století v Plzni ke vzniku několika stavebních družstev. Lidové stavební a bytové družstvo, založené roku 1912 na popud plzeňských sociálních demokratů, vystavělo do konce dvacátých let téměř padesát bytových domů. Dva z nich vznikly v Zelené ulici v Plzni-Doudlevcích. Roku 1931 nechalo družstvo v jejich těsném sousedství, v křížení ulic Zelené a Májové, pro své členy vystavět další nájemní dům. Projekt vypracoval Václav Fiala (na pamětní tabulce na fasádě je uveden i František Hodina), stavbu provedl stavitel a člen sociální demokracie Karel Krůta.
Třípodlažní nárožní budova nabídla svým obyvatelům skromné bydlení s tzv. nejmenšími byty, jejichž parametry určovalo nařízení obsažené v tehdejším zákoně o stavebním ruchu. Při dodržení maximální výměry 40 metrů čtverečních pro byty s jednou obytnou místností a kuchyní bylo možné pro stavbu domu čerpat státní půjčku až do výše 50 % stavebních nákladů. Zevnějšek doudleveckého objektu se nicméně nelišil od budov s velkorysejšími byty nebo účelem. Důkazem může být nedaleký dům s lékárnou, který si nechal pro sebe a svou rodinu vystavět Václav Havelka (C7–154). Tvarosloví družstevní budovy, jejíž dvorní trakt kryje plochá střecha a uliční trakt je zastřešen sedlově, je zřetelně moderní. Charakterizuje je důsledné uplatnění geometrických forem a plastických prvků – mělkého arkýře fasády do Májové ulice, několika lizénových rámců, jednoduchých nadokenních říms fasády v Zelené ulici, hlavní římsy a plasticky pojednaného vikýře s okny osvětlujícími půdní prostory. Vnější plášť měl podle dobových výkresů kombinovat omítky ve dvou odstínech šedé.
Do prostorového a provozního řešení domu se kromě jeho nárožní polohy a s tím souvisejícího půdorysu tvaru L promítla i nutnost dodržet podmínky zákona o stavebním ruchu. Do uličního traktu prvního a druhého patra byly situovány pokoje a kuchyně čtyř malometrážních bytů a skromná garsoniéra. Součástí všech bytů byla malá předsíň s umyvadlem a spíž. Kvůli omezené ploše bytových jednotek bylo sociální zařízení umístěno mimo prostor bytu – společné zázemí přístupné z chodby tvořilo pět záchodových kójí a koupelna. (V době vzniku stavby nebyla ještě v ulici vybudována uliční stoka, k domu nebylo položeno ani vodovodní potrubí. Jednou z podmínek obsažených ve stavebním povolení proto bylo, že klozety v budově nebudou splachovací.) V přízemí se kromě dvou jednopokojových bytů a příslušenství nacházela prodejna spřízněného Západočeského konsumního družstva se skladištěm a vstupem v nároží. V suterénu doplňoval vybavení domu tucet sklepních kójí a další sklad obchodu, v podkroví byla nájemníkům k dispozici prádelna.
Dnešní stav domu odpovídá jeho někdejší podobě, dochován je i plastický nápis se jménem stavebního družstva a datem vzniku v nároží budovy. Díky naznačení původního členění to nezměnila ani výměna starých dřevěných oken za plastová. Plochy opadané omítky a další drobné vady však ukazují, že bude nutné provést alespoň dílčí citlivé opravy.
OM – PK
Stavebník
Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.