Na říční terase nad soutokem Radbuzy a Úslavy, při silnici procházející centrem obce Doudlevce směrem k místu, kde byl v roce 1933 postaven Tyršův most, vznikla v prvních dekádách minulého století nová čtvrť rodinných domů. Jednu z nových parcel zde zakoupili také Alois a Anna Frankovi. Vypracováním projektu novostavby pro svažitý trojúhelný, a tudíž nesnadno zastavitelný pozemek pověřili původem strakonické stavitele Josefa Špalka st. a Josefa Franka. Ti pro ně navrhli přízemní rodinný dům s centrální schodišťovou halou a modernistickými fasádami členěnými pásky režného zdiva. Během výstavby však dům doznal několika změn. Konečný vzhled vtiskl stavbě Josef Špalek, který arkýř v obývacím pokoji přesunul z nároží do čelní fronty domu a ukončil jej malebnou zvoncovitou stříškou. Stejně tak pozměnil vzhled fasád, když místo ploch režného zdiva mezi okny uplatnil lizénové rámce v duchu národního stylu a korunní římsu obohatil o mělký zubořez. Tvarosloví objektu upomíná na obytné domy, které v téže době vznikaly podle projektů stavitelů Josefa a Václava Paškových ve vilové čtvrti Bezovka (viz stezka C4). Paškovi v návrzích uličních fasád využívali jak podobné kombinace ostrých trojúhelných štítů s trojbokými arkýři se zvoncovitou stříškou, tak i římsy se zubořezy.
Na konci třicátých let se manželé Frankovi rozhodli doplnit dům o dvě patra lodžií obrácených do říčního údolí. V přízemí lodžie zajistily chybějící krytí vchodu do domu, v patře zastřešily a značně rozšířily stávající balkon. Součástí záměru byla také realizace velkorysého ohrazení pozemku (jeho výsledná podoba nicméně není prosta poněkud pitoreskních motivů – například spolupůsobení kované uliční branky sevřené zdí z kyklopského zdiva a domovním vchodem krytým útvarem lodžií). K hradbě patřil i altán, který stavitel Antonín Špalek, autor projektu dostavby, umístil do odlehlého rohu zahrady při Zborovské ulici. Na rozdíl od vlastního domu jej provedl v tehdy oblíbených proudnicových tvarech a opatřil plochou škvárobetonovou střechou. Současné jehlancové zastřešení doplnilo altánek později.
Konečnou podobu rodinnému domu vtiskla dostavba patra z roku 1956, kterou vedl stavbyvedoucí Armabetonu v Ejpovicích Josef Porkát. Přestože zanikla výrazná silueta valbových a dlátkových střech, nová část domu i přes svou těžkopádnost zachovala stavbě její charakter – především respektováním okenních os a napodobením stylu šambrán a korunních říms.
OM
Stavebník
Alois a Anna Frankovi
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně