V řadě starších patrových domů s historizující fasádou ve Zborovské ulici si v roce 1929 nechal lékárník Václav Havelka postavit vlastní dům s bytem a lékárnou. Pro vypracování projektu i provedení stavby si najal doudleveckého zednického mistra Vojtěcha Franka. Přestože budova svým tvaroslovím nevybočila z dobového konzervativního proudu, dodnes svědčí o solidním stavebním standardu obce Doudlevce v období mezi dvěma válkami.
Patrový dům s obvyklým dvoutraktovým řešením charakterizuje lapidární geometrická fasáda. Plastického výrazu průčelí stavitel dosáhl jednak pomocí lizénových rámů v omítkách probarvených střídavě okrově a oranžově, jednak korunní římsy s mohutnými kvádrovými konzolami. Subtilní římsa nad parterem je nasazena přímo na hranu výkladců – měla tak vymezit místo pro velké nápisy LÉKÁRNA a PHARMACIE. Podle návrhu měl i čelní fasádu v patře korunovat centrálně umístěný balkon s trojicí oken, realizován však nebyl. Také zastřešení doznalo změn – řada oken ve střešním vikýři původně neměla být kryta pultovou střechou, ale vysokou valbou akcentující střední, mělce předstupující část průčelí. Takové řešení by domu dodalo jistou důstojnost dobře korespondující s funkcí lékárny.
Provozu lékárny bylo věnováno celé přízemí, proto je Vojtěch Frank – na rozdíl od domů v severní části uliční fronty – vyvýšil vůči úrovni chodníku jen o tři nevysoké schody. Zatímco přední trakt budovy náležel výdejně léků s výkladci a vlastním vchodem v centrálním rizalitu, v zadní části domu se nacházela laboratoř pro přípravu léčiv, umývárna skla a sklady. Vchod do obytné části domu stavitel situoval k hraně objektu a se schodištěm v zadní části jej spojil pouze úzkou chodbou.
Plochu prvního patra zaujímal konvenčně řešený lékárníkův byt s pokoji orientovanými do ulice a obslužnými místnostmi (včetně pokojíku pro služebnou) obrácenými do dvora. Na důležitost obytných místností i na své tíhnutí ke stavitelské tradici Vojtěch Frank ukázal uplatněním dřevěných trámových stropů v těchto prostorech; pro obslužné části bytu, sklepy a schodiště zvolil stropní konstrukce ze železobetonu.
V poválečném období vystřídala lékárnu v domě lékařská ordinace; v roce 1968 však budova získala svůj původní účel, když zde byla zřízena pobočka štěnovické lékárny. Přibližně od poloviny sedmdesátých let minulého století se v objektu nacházelo agitační středisko KSČ (pro jeho potřeby vznikl vybouráním několika zdí v přízemí velký sál; po roce 1989 byly tyto stěny znovu vystavěny). Dům se dodnes dochoval v takřka původní podobě; jeho vzhled nicméně poznamenávají chátrající konstrukce markýz nad výkladci i zašlá barevnost omítek.
OM
Stavebník
Václav Havelka
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně