Stadion pro tzv. Zájezd Československé obce sokolské do Plzně
1929 (demolice 1929)

Ve svobodných demokratických poměrech první republiky zaznamenalo hnutí Sokol nebývalý rozvoj. Mnohé sokolské jednoty, zejména na českém venkově, se dočkaly vytouženého vlastního „stánku“, rozvíjel se cvičební proces, vycházely téměř dvě desítky odborných časopisů, pořádaly se všesokolské slety i četné mezisletové slavnosti a zájezdy do jiných žup (včetně zahraničních).

Na jaře a v létě roku 1929 hostili zájezd České obce sokolské plzeňští sokolové. Zdejší jednota, založená v roce 1863 (tedy pouhý rok po ustavení hnutí Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem v Praze), patřila mezi nejstarší v rakousko-uherské monarchii. Jako jedna z prvních rovněž vystavěla v roce 1896 honosnou novorenesanční sokolovnu podle projektu Josefa Podhajského působícího při zdejší průmyslové škole. Adekvátní cvičební prostory pro početný, až několikatisícový zájezd ovšem postrádala. Architekt Václav Neckář proto vytvořil návrh rozsáhlého provizorního stadionu na Borech, jenž na délku měřil více než 300 metrů a pojal až 22 000 diváků. Jeho strohé dřevěné tribuny, doplněné o hudební pavilon, prodejní stánky a šatny, se vyznačovaly jednoduchostí a úsporností, zcela v duchu zásad soudobých funkcionalistických trendů v architektuře. Plzeňský stadion je proto dnes vnímán jako jedna z prvních modernistických staveb v Plzni, přestože byl stavbou dočasnou (krátce po skončení sletu byl demontován; v jeho místech se dnes nachází nákupní centrum Borská pole).

Velkolepou společenskou událost spojenou se slavnostním průchodem městem a řadou dalších doprovodných akcí zaznamenal filmový pás a řada fotografií. Vyvrcholením přehlídky, na níž se předvedlo cvičení dívek i chlapců, žen i mužů, byla alegorická scéna na antické motivy Matka vítězova, která umocnila až teatrální charakter celé slavnosti. Jak bylo zvykem, akce se zúčastnily také mnohé významné osobnosti, mezi nimiž nechyběl ani prezident a oddaný člen sokolského hnutí Tomáš Garrigue Masaryk.

AŠ
 

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny