Asi největšího rozkvětu se dočkaly řadové domy v anglosaských zemích, kde umožnily získat vlastní bydlení i dělnickým vrstvám. Řadový čtyřdům, realizovaný v letech 1927–1928 stavitelem Františkem Doubkem, resp. firmou Mandaus, Doubek, Pechman a spol. u křížení Klatovské třídy a Kaplířovy ulice, do této tradice jistě nenáležel – mezi stavebníky byli stavitel, ústavní lékař či vrchní zdravotní rada. Přesto využíval obvyklých výhod úspory na stavebním materiálu i otopu (a samozřejmě na ceně pozemku). Možný problém vzájemného rušení sousedů přes společnou zeď řeší stranové otočení každé druhé sekce, kdy spolu sousedí vždy dvě místnosti se stejným provozem.
Členité fasády patrových domů se vyznačují kombinací geometrických tvarů. Římsa nad přízemím s plechovou stříškou pomáhá vynést kosý dvojboký arkýř v patře, jenž podpírá korunní římsu s přesahem sedlové střechy. Celý tento útvar měl být původně v každé sekci uzavřen trojúhelným střešním vikýřkem (provedeny však byly vikýře obdélného tvaru). Vchod lemovaný pilířky a mělkou markýzou s nadsvětlíkem uvozuje druhou část fasády, která je zakončena čtyřbokou „mansardou“ s bosováním okolo okna. Logika takového uspořádání vynikne až při rytmickém opakování dvojic domků v řadě. Tvarosloví souboru, stejně jako dvoubarevné řešení, jež mělo přispět ke scelení výrazu čtyřdomu, může podobně jako u sousedního domu č. o. 188 odkazovat k národnímu stylu.
Dispoziční řešení sekcí se nevymyká dobovým konvencím. Provozním srdcem každého domku je ústřední schodišťová hala v zadní části přízemí, spojená se vstupem úzkou chodbou. Z haly jsou přístupné všechny místnosti obvyklého dvojtraktového rozvrhu: vpředu obývací pokoj, do dvora obrácená kuchyně, toaleta, spíž a schodiště vedoucí do suterénu s prádelnou. Nevelký půdorys domů si vynutil rozdělení hygienického zázemí do obou obytných pater, takže v prvním patře dvě ložnice v přední části a malý kabinet nad kuchyní doplnila koupelna. V podkrovní mansardě pak našla své místo šatna.
Podle projektu měl být pozemek za čtyřdomem rozdělen na dvě části – k domu měl přiléhat dvorek se zpevněným povrchem oddělený od pobytové zahrady plotem se zděnými pilířky. Toto členění bylo běžné i na britských ostrovech; tam však dvůr zpravidla přiléhal k zadní obslužné uličce mezi dvěma řadami domů.
Ačkoliv je pro současný stav souboru – s výjimkou jedné sekce – charakteristická jistá zašlost a přestože dva domy pozbyly svá původní okna, stavba své kvality dodnes neztratila.
OM
Stavebník
Jaroslav a Vilma Mandausovi (stavitel s chotí); Jakub Brychta (ústavní lékař); Pavel Našinec (vrchní zdravotní rada); Jiří Herzer
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně