Strojnické dílny české státní průmyslové školy v Plzni
1924–1926

Majerova 1742/3, (Politických vězňů 1742/7) (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
MHD: Dvořákova (TRAM 4)
Poliklinika Bory (BUS 29)
GPS: 49.7283700, 13.3717828

V těsném sousedství budovy státní německé průmyslové školy (C6–1615) realizované v letech 1915–1922 podle návrhu Ludwiga Tremmela nechala československá státní průmyslová škola v Plzni vystavět dílny pro své strojírenské obory. Projekt jednopatrové budovy situované na nárožní parcele sevřené ulicemi Majerovou a Politických vězňů vytvořil v roce 1923 Vladimír Weingärtner, který na průmyslové škole působil jako řádný profesor. Architekt původně navrhl dekorativnější podobu fasády – v průčelí se mísily prvky pozdní secese a geometrické moderny s plochami režného zdiva, jež bylo typické i pro další Weingärtnerovy stavby z dvacátých let (C2–1798, C4–1763). Nakonec však byla zvolena zjednodušená, celoplošně omítnutá fasáda, členité atiky i mansardové a valbové zastřešení postranních rizalitů nicméně zůstaly zachovány.

Dispozice objektu se rozvíjí od zaobleného nároží, do něhož architekt umístil vstupní vestibul s přiléhajícím dvouramenným schodištěm. Levé křídlo budovy v přízemí soustředilo kromě skladů pracovního materiálu a kovárny také kabinety profesorů a mistrů, v prvním patře pak truhlárnu a menší dílny; v pravém křídle se nacházely v obou patrech umývárny a šatny pro žáky, laboratoř a další malé dílny. Při dvorním průčelí se k budově připojovala přízemní hlavní dílenská hala se střešními světlíky, vybavená moderním strojním zařízením včetně mostového jeřábu dodaného Škodovými závody. Součást haly tvořila také soustružna a strojovna, k níž přiléhala kotelna s monumentálním, dnes již zaniklým továrním komínem. Součástí rozsáhlého dílenského komplexu v přízemí byly také obytné prostory, a to dva jednopokojové a jeden dvoupokojový byt, všechny se samostatnými vchody ze dvora. Během výstavby byl zřízen také parovodní kanál propojující dílny s budovou průmyslové školy, která od svého otevření sloužila pouze strojírenským oborům; stavební oddělení od roku 1920 využívalo novou budovu na Chodském náměstí (C3–1585).

Přestože v následujících dekádách doznala budova, dodnes užívaná strojní průmyslovkou, řady stavebních úprav, její exteriér si zachovává autentickou podobu, a to i navzdory četným partiím opadávající omítky.


Stavebník

Stavební správa novostaveb státních průmyslových škol v Plzni

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně