Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni si ve své sociální politice kladla za cíl zajistit svým zaměstnancům kvalitní podmínky pro život a mj. tak posílit jejich loajalitu k podniku. Realizovala proto jak v meziválečné, tak v poválečné době výstavbu dělnických domů (například C7–234), obytných komplexů (C6–2273, C6–1609, C6–2309, C6–2315, C3–2322 ad.), ale i jeslí (C3–2329) či několika kantýn (C7–593).
Mezi početnými bytovými domy stavěnými Akciovou společností v období první republiky ponejvíce na území Říšského, později Jižního Předměstí architektonicky vyniká soubor deseti budov v západní části Máchovy ulice mezi Klatovskou třídou a ulicí Politických vězňů. Obytný komplex vznikl v letech 1922–1924 v blízkosti 14 dřevěných baráků nouzové kolonie, jež původně sloužila k ubytování dělníků Škodových závodů, kteří narukovali během první světové války (v roce 1919 společnost provizorní domy prodala obci a ta je postupně upravila na nouzové byty pro celkem 247 rodin). Projekt novostaveb vypracoval pravděpodobně architekt Bedřich Vrzal, jenž v dané době působil v podnikové stavební kanceláři. Realizaci komplexu Akciová společnost rozdělila mezi několik plzeňských stavebních firem.
Jádro souboru tvoří čtyřpodlažní budovy č. o. 1–15 v Máchově ulici, na něž navazují třípodlažní domy č. o. 135 na Klatovské třídě a č. o. 50 v ulici Politických vězňů. Výška nižších objektů reaguje na úroveň okolní starší zástavby (druhý uvedený dům má nicméně i čtvrté nadzemní podlaží „skryté“ v mansardě). Zatímco bohatě tvarované fasády několika staveb (Klatovská třída 135, Máchova 3), na nichž se uplatnily hrotité pilastry a další plastický dekor, prozrazují inspiraci předválečným architektonickým kubismem, průčelí dalších budov (Máchova 5, 7) stylově odpovídají spíše geometrické moderně, známé například z nájemních domů družstva Zádruha (C3–1671). Oba přístupy pak autor projektu spojil v exteriéru nárožních budov (Máchova č. o.1 a 15) – geometrickou modernu v podobě pravoúhlého „ústupkového“ členění i odkaz kubismu přítomný u trojice polygonálních, hloubkově tvarovaných atik v nárožích.
Domy s tradičním dvoutraktovým uspořádáním se schodištěm ve dvorní části byly patrně určeny podnikovým úředníkům, konstruktérům apod. Soustředily totiž zejména dvoupokojové a třípokojové byty téměř totožných dispozic. Součástí bytových jednotek byla kromě obytných místností (orientovaných do ulice) a kuchyně vždy i koupelna, samostatná toaleta, spíž i pokojík pro služebnou. V suterénu budov byly nájemníkům k dispozici sklepní kóje; podobně byly rozděleny i podstřešní prostory, kam byla umístěna rovněž prádelna.
V současné době se většina zmíněných domů nachází v dobrém, udržovaném stavu; výjimkou je pouze několik partií opadávající omítky. Původní architektonický ráz a proporce většiny domů však bohužel nenávratně narušily výrazné střešní vikýře probíhající v šířce celého průčelí. Zvlášť neblahé jsou tyto novodobé nástavby u obou rohových domů, kde potlačují hmotu i význam nároží, zdůrazněných krystalinicky zkosenými atikami.
AŠ – PK
Stavebník
Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.