Přístavba sanatoria Jana Mulače
1931–1933

Úspěšné soukromé chirurgicko-porodnické sanatorium lékaře Jana Mulače, jež vzniklo v letech 1926–1929 přestavbou secesní vily č. p. 1207 na nároží ulic Dvořákovy a Politických vězňů (C6–1207V), bylo počátkem třicátých let minulého století rozšířeno o rozsáhlou třípodlažní novostavbu přiléhající ke stávajícímu objektu při Dvořákově ulici. Nová budova celému souboru vtiskla charakter velké zdravotnické instituce a zcela změnila jeho dosavadní proporce. Do sanatoria se nově vstupovalo z Dvořákovy ulice přes sloupový portikus, umístěný v ose mírně předstupujícího rizalitu, který tvořil hlavní dominantu celého objektu. Monumentalitu vstupního průčelí ještě umocňovaly vertikální hladké pilastry, kontrastující s horizontálami postranních křídel.

V přízemí stavby, která byla mezi roky 1931 a 1933 realizována pod vedením plzeňských stavitelů Josefa Krofty, Josefa Štiky a Josefa Wiesnera (nejspíše podle návrhu architekta Václava Neckáře), se sice nacházely další ordinace, kancelář a rentgenologické pracoviště, jejím hlavním účelem však bylo pojmout co nejvíce nových pacientských lůžek, soustředěných v pokojích v celém prvním a druhém patře, částečně i ve zvýšeném suterénu. Novostavba byla vybavena nejmodernějším zdravotním a technickým zařízením, mimo jiné i lůžkovým výtahem umístěným v zrcadle tříramenného schodiště ve dvorním traktu. Plochá střecha původně nesla malou nástavbu, v níž byly situovány tzv. Rücklovy (sluneční) lázně.

S krátkou přestávkou válečných let 1944–1945 vedl operatér a chirurg Jan Mulač své sanatorium až do roku 1948. Po znárodnění a několikaletém mezidobí, kdy komplex sloužil potřebám Státní fakultní nemocnice v Plzni (1949–1951), se někdejší sanatorium stalo v roce 1952 závodní nemocnicí plzeňské Škodovky (resp. Závodů V. I. Lenina, n. p. Plzeň). Jistě i proto zaznamenalo v letech 1954–1959 další zásadní rozšíření, a to na základě návrhu projekčního ateliéru plzeňského Stavopravu vedeného architektem Svatoplukem Jankem (autorem projektu pozdně funkcionalistického „dvojhalí“ autobusových garáží v areálu depa Dopravního podniku města Plzně z počátku padesátých let). Při Dvořákově ulici vznikla rozsáhlá přístavba zhruba na půdorysu písmene T a také nástavba třetího patra stávající budovy ze třicátých let, jíž musely ustoupit střešní sluneční lázně. 

Soubor budov Mulačovy nemocnice představuje jeden z nejnázornějších dokladů postupného vrstvení, překrývání a doplňování jednotlivých stavebních etap a pro ně charakteristických architektonických stylů v Plzni.

AŠ

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny