Ve třicátých letech byly v místě staršího osídlení v těsné blízkosti železničních tratí vedoucích z Plzně do Klatov a Domažlic, resp. do Chebu, vytyčeny nové ulice – Přeštická, Lukavická, Tělocvičná a Radobyčická. Étos meziválečné modernizace a rozvoje doposud periferního území tak prolomil symbolickou i skutečnou bariéru ve městě. Nově koncipovaný severozápadní kout Doudlevecké čtvrti se stal domovem řady drobných podnikatelů, kteří si zde nechali postavit menší nájemní domy. Autory staveb byli zpravidla plzeňští architekti a stavitelé; ve svých návrzích různými způsoby rozvíjeli prvky funkcionalismu, v té době u nás již zcela zdomácnělého.
K tomuto modernímu stylu se přihlásil i projekt čtyřpodlažního činžovního domu v Radobyčické ulici, jehož zpracováním pověřila v roce 1935 Bohumila Měšťánková pražského stavitele Tomáše Keclíka. Podle parcelačních podmínek se však v této lokalitě do budoucna počítalo pouze s výstavbou třípodlažních domů. Pokud chtěl stavebník získat výjimku, musel návrhy předložit zvláštní komisi, která posuzovala, zda objekt bude vhodně zapadat do kontextu okolní zástavby. Plzeňská pobočka Keclíkovy projektové kanceláře tak již od začátku koncipovala rozvržení hlavní fasády novostavby, pohledově dominující závěru kolmé Čelakovského ulice, s ohledem na strohá průčelí plánovaných sousedních řadových domů. Hladkou puristickou fasádu budovy s tradiční valbovou střechou se čtveřicí půlkruhových vikýřů zvýrazňuje jen lehce vystupující rizalit s kovovou vlajkovou žerdí osazenou v prvním patře. Symetricky uspořádané průčelí rytmizuje rastr pravoúhlých oken s jednoduchými plastickými šambránami; pozornost však na sebe strhávají svislé a vodorovné pásy původního azurově zeleného keramického obkladu, pokrývající velkou část rizalitu a meziokenní plochy v posledním podlaží.
Dispoziční řešení domu se drží konvencí – do suterénu autor projektu umístil prádelnu a sklepní prostory, do přízemí pak kancelář s malým bytem pro domovníka a po pravé straně úzký průjezd do dvora, kam situoval soubor šesti garáží. Tento hospodářský objekt byl pak ve čtyřicátých letech doplněn nízkou nástavbou s dalšími kancelářskými místnostmi. V dalších poschodích činžovního domu Tomáš Keclík navrhl vždy dvojici prostorných dvoupokojových bytů s kuchyní, koupelnou, toaletou a spíží. Zatímco pokoje byly orientované do Radobyčické ulice, kuchyně s otevřenou pavlačí se obracely do dvora.
AK
Stavebník
Bohumila Měšťánková
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně