Soubor sedmi činžovních domů při části Doudlevecké třídy vymezené Hankovou a Plynární ulicí významně rozšířil kapacity převážně dělnického bydlení v oblasti, jejíž charakter spoluutvářela řada menších i větších průmyslových a technických provozů. O bytovou výstavbu v sousedství budovy Českého denníku (C5–1455) se kromě obce zasadila trojice plzeňských stavebních družstev. Při realizaci pětipodlažních domů, jejichž měřítko výrazně překonalo starší zástavbu Doudlevecké třídy i blízkého okolí, uplatnila jen mírně upravené „typové“ projekty..
Tak i nájemní dům Živnostensko-občanského stavebního a bytového družstva pro Plzeň a okolí vznikl v letech 1923–1925 dle vzorových plánů, využitých již mezi roky 1923 a 1924 při realizacích obytných budov v Nerudově ulici (C2–1696) a na Anglickém nábřeží (C1–943). Dům č. o. 61 na Doudlevecké třídě, jehož stavbu provedla firma vedoucích představitelů družstva a patrně i autorů projektu Josefa a Václava Paškových s přispěním stavitele Karla Mastného, se od nich neliší ani formálním pojetím, ani dispozičním řešením.
Na klasicizujícím průčelí s pěti řadami rozměrných oken stavitelé uplatnili plastický dekor abstrahovaných tvarů včetně charakteristických kanelovaných polosloupů a na několika místech jej doplnili štukovými reliéfy s tradičními florálními motivy i soudobými geometrickými ornamenty z rejstříku národního stylu. Střední osu souměrně rozvržené fasády Paškovi zdůraznili hlavním vstupem flankovaným pilastry s vysokými hlavicemi, maskaronem, trojbokým arkýřem v úrovni druhého a třetího patra i trojúhelným štítem nad korunní římsou.
Dům, konstrukčně a dispozičně koncipovaný jako konvenční dvojtrakt s obytnými místnostmi obrácenými do ulice a domovním schodištěm umístěným v rizalitu vysunutém z dvorního traktu, obsáhl celkem jedenáct bytových jednotek. Zatímco v přízemí soustředil dva dvoupokojové byty, v prvním až čtvrtém patře nabídl po jednom dvoupokojovém a jednom třípokojovém bytě. K bytům, jejichž součástí byla kromě prostorné kuchyně i samostatná koupelna, náležela také sklepní kóje v suterénu. Podkrovní prostor sloužil jako půda, v ploše zastřešené části dvorního traktu se nacházela prádelna a obytná světnice domovníka.
Do dnešního dne budova nezaznamenala podstatné stavební změny. V nedávné minulosti podstoupila výměnu střešní krytiny, nahrazení původních dřevěných oken okny plastovými a vyspravení a nátěr obou fasád.
KK – PK
Stavebník
Živnostensko-občanské stavební a bytové družstvo pro Plzeň a okolí
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně