Rodinný dům Ladislava a Marie Fialových
1932–1933

Nenápadný modernistický rodinný dům s plochou střechou zaplňuje značnou část pozemku, na němž je situován. Na základě vlastního návrhu jej v letech 1932–1933 nechal pro sebe a svoji ženu Marii vystavět plzeňský stavitel Ladislav Fiala (mj. autor úprav Bendelmayerova projektu Městských lázní – viz C1–1217). Již od počátku jej koncipoval jako nadstandardní bydlení se dvěma samostatnými byty.

Nezbytné zázemí domu se nacházelo v suterénu, zapuštěném pod terén jen částečně. Nechyběla zde prádelna, sušárna, kotelna, sklad uhlí a další technické místnosti. Zároveň se zde nacházel jednopokojový byt (pravděpodobně určený domovníkovi) s koupelnou, toaletou a spíží. Nezbytnou součástí dispozice suterénu byla i garáž obrácená do ulice a s vjezdem sousedícím s hlavním vstupem do domu. Do nadzemních podlaží domu Ladislav Fiala navrhl dva totožné byty s poměrně členitou dispozicí. Každý byt soustředil hlavní obytnou místnost s navazující nárožní verandou včleněnou do kubické hmoty domu, pokoj, ložnici se šatnou a koupelnou, a také kuchyň, jež sousedila s menším pokojem, který pravděpodobně obývala služebná. Z předsíně pak byla přístupná spíž, toaleta a druhá veranda.

Změna vlastnických poměrů zapříčinila dispoziční úpravy domu, neboť byty bylo nuceno užívat více obyvatel, než pro kolik byly původně určeny. Zároveň byl roku 1975 uznán zdravotně závadným byt v suterénu. Roku 1976 byl proto vypracován projekt rozdělení obou velkých bytů na dvě menší jednotky. Autorem návrhu byl Emil Ondráček. Při úpravě se zachovalo původní rozvržení místností, do dispozice byla pouze vložena druhá kuchyně a hygienické zázemí. Dodrženo bylo i provázání šatny s koupelnou. Dosavadní prosklení rozměrných otvorů v nárožní verandě bylo nahrazeno okny s výklopnými křídly, a veranda se tak stala dalším pokojem bytu.

Ladislav Fiala domu vetkl strohé funkcionalistické formy. Hladké, světle šedé fasády jsou členěny rastrem okenních otvorů, zvýrazněných jednoduchými podokenními římsami. Geometrické tvary domu jsou akcentovány třemi menšími balkony předstupujícími před fasádu – ve vstupním průčelí jedním s plným zděným zábradlím, ve východním průčelí dvěma s charakteristickým tyčovým ocelovým zábradlím. Fasády jsou zakončeny výrazně přetaženým oplechováním atik.

Ač se vnitřního uspořádání domu dotklo během let několik změn, exteriér domu zůstává téměř ve své někdejší podobě. V případě rekonstrukce bude na místě citlivý přístup, který zachová původní charakter stavby a architektonický záměr autora a zároveň prvního uživatele domu.

LR

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny