Vila Jiřího Freunda
1932

Na nároží Mírové a Žižkovy ulice, jen několik desítek metrů od historizující vily Libuše, první stavby na území dnešní Bezovky, vznikl na začátku třicátých let funkcionalistický dům pro plzeňského zubního lékaře Jiřího Freunda. V roce 1931 jej navrhl sotva třicetiletý architekt Leo Meisl. V jedné ze svých prvních realizací prokázal talentovaný architekt svoji schopnost pohotově reagovat na soudobé modernistické tendence a rozvíjet je i v konzervativním prostředí západočeské metropole. Stavbu během roku 1932 provedl člen známé místní stavitelské rodiny František Pašek.

Hmotu nevelké budovy s dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím a plochou střechou Meisl vytvořil na půdorysu písmene L ze dvou patrových kvádrů, mezi něž vsadil užší jednopodlažní objem verandy. Prostým geometrickým tvarem vymezil i navazující obdélnou terasu v úrovni zvýšeného přízemí a jednoduchou abstraktní formu vetkl i vstupnímu portálu v jihozápadním průčelí obráceném do Žižkovy ulice. O tom, že tvarosloví domu je odvozeno od racionálního řešení jeho vnitřního provozu (resp. jeho funkce vůbec), což je přístup tak charakteristický pro funkcionalistickou architekturu, svědčí i různé tvary a velikost okenních otvorů, stejně jako jejich převážně asymetrické rozmístění ve fasádách. Právě poměr a kompozice plných a prosklených ploch je vedle hmotového uspořádání zásadním prostředkem estetického působení hladce omítnuté budovy. Leo Meisl se však v návrhu od dekorativních prvků zcela neoprostil, jak dokazují například výrazné šambrány. Ve vstupním průčelí architekt dokonce nechal jeden z těchto rámů vystoupit z líce fasády. Podobnou plasticitu i pískovou barvu odlišnou od našedlé břízolitové omítky má vstupní portál s deskovou konzolou markýzy, jež stíní domovní dveře lemované úzkými prosklenými pásy.

Dostatečné osvětlení a oslunění interiéru zajišťovala především rozměrná okna ve třech obvodových zdech, kterými se dům obrací na severozápad, do největší části zahrady a dále do Mírové ulice (týmž směrem je orientována i delší strana pobytové terasy na ploché střeše verandy). Prim mezi otvory hraje pásové okno v přízemí jednoho ze dvou hlavních objemů domu. Severovýchodní průčelí budovy architekt prolomil několika pouze dvoukřídlovými okny a asymetricky umístěným kruhovým okénkem. Okno téhož tvaru uplatnil také v jihovýchodní fasádě. V Meislově architektuře tento nautický prvek – jeden z poznávacích znaků tzv. emocionálního funkcionalismu – ještě získá na významu: architekt z něj o pět let později učiní jeden z určujících motivů uličního průčelí svého vlastního činžovního domu v ulici Na Belánce (C3–2185). Součástí Meislova návrhu vily Jiřího Freunda bylo i řešení plotu s podezdívkou.

Kromě přístavby garáže, kterou roku 1936 při severovýchodní fasádě realizoval opět František Pašek, byl dům od doby svého vzniku ušetřen výraznějších zásahů a svůj původní charakter si uchoval dodnes.

LV – PK

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny