První modernisticky „odvážnou“ stavbou v Žižkově ulici ve vilové čtvrti Bezovka byl nízký přízemní rodinný dům č. o. 44 z roku 1929 stavitele Františka Kvasničky, majitele moderních plzeňských Centrogaráží (C2–2009). Elementární krabicovité tvary Kvasničkova domu, hlásícího se k aktuálním trendům puristické a funkcionalistické tvorby, v této lokalitě záhy následovala vila ředitele soukromé obchodní školy Heřmana Konejla z let 1930–1931 (C4–1930) od Václava Neckáře a vila doktora Jiřího Freunda (C4–1987) od Lea Meisla, stavěná v letech 1931–1932.
Novátorské architektonické pojetí připomínkoval stavební úřad, na jehož žádost byl dům zasazen dál od regulační čáry, hlouběji do vlastní parcely, a to kvůli „jeho výšce a celkovému řešení průčelí tak odlišnému od sousedních domů, aby bylo vytvořeno prostředí pro samostatný vnější pohledový účin“. Dům nepravidelného půdorysu měl jako jeden z prvních v Bezovce plochou železobetonovou střechu a zcela nezdobnou fasádu, jejímž jediným „ornamentem“ byla okna, sledující funkci místností, a moderní trubková zábradlí, uplatněná na balkoně, terase a schodišti. Výtvarně zdařilé, až avantgardisticky vyznívající bylo původní architektonické řešení malé půdní nástavby, kde se nacházela neobytná komora. Nástavbu autor opticky prodloužil připojením stejně vysoké zídky prolomené rozměrným obdélným průhledem. Díky zmíněnému otvoru však zídka nepůsobila příliš mohutně, naopak společně s trubkovými zábradlími a křehkými okenními rámy podpořila subtilní výraz domu.
Byt ve zvýšeném přízemí sestával z celkem pěti pokojů, kuchyně s přípravnou jídel, místnosti pro služku a také samozřejmě z moderního hygienického zázemí. Vzhledem k situaci domu, jenž se k příjezdové ulici obracel severním průčelím, byly obytné místnosti orientovány na jih, směrem do zahrady, kam vedl vstup přes vyvýšenou terasu s malým bazénem. V suterénu se nacházel poměrně velkorysý dvoupokojový domovnický byt s veškerým sociálním zázemím, dále pak prádelna, sušárna, kotelna a garáž.
Původní avantgardní ráz domu bohužel zmařila rekonstrukce z roku 1977, realizovaná podle projektu architekta Jaroslava Maršíka. Během ní byla k domu zřízena přístavba v místech někdejší terasy, následně byl zaslepen a obestavěn novou místností i průhled ve střešní zídce.
AŠ
František Kvasnička
Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka.