Významný plzeňský rodák, fyzik a matematik Jaroslav Šafránek (1890–1957), který stál mimo jiné u zrodu Lékařské fakulty UK v Plzni a sestrojil vůbec první aparaturu pro vysílání a příjem mechanické televize, nechal v letech 1927–1928 vystavět ve vilové čtvrti Bezovka vícegenerační vilu pro sebe a svoji rodinu. Stavbu, kterou realizovala firma pražského stavitele J. Kotíka, Šafránek částečně financoval penězi z jednoho ze svých patentů (šlo o vynález jednoduché varianty radaru).
Patrová vila s obytným podkrovím se nachází na rozlehlé nárožní parcele kónického tvaru, sevřené Žižkovou a Schwarzovou ulicí. Reprezentativní symetricky uspořádané průčelí, obracející se směrem k nároží ulic, umocňuje předstupující rizalit s otevřeným arkádovým loubím v přízemí. Rizalit v kombinaci s dlouhými tabulkovými okny a sedlovou střechou podporuje klasicizující, až tradicionalistický výraz stavby, ovlivněný ještě předválečnou modernou. Také z dalších tří stran je hmota domu rozčleněná obdélnými či polygonálními rizality s plochými střechami využitými jako terasy. Plastický dekor na fasádách autor projektu omezil na minimum (lizénové rámce, profilované římsy); důraz původně kladl zejména na střídání různě barevné břízolitové omítky ve světle šedých, tmavě šedých a bílých tónech.
Jaroslav Šafránek dům hodlal sdílet se svými rodiči a sourozenci, proto v něm byly projektovány celkem tři byty – na každém podlaží jeden. Z tohoto důvodu dům nemá tradiční vilovou dispozici s centrální schodišťovou halou. Je řešený jako příčný trojtrakt se schodištěm umístěným v rohu objektu (schodiště z exteriéru prozrazuje úzké podélné okno na boční fasádě), z něhož se do jednotlivých bytů vstupuje přes malou předsíň. Navzdory tomuto vnitřnímu uspořádání si budova z vnějšku zachovává vzhled velkorysé vily.
V suterénu budovy si Jaroslav Šafránek nechal zřídit ještě tři výzkumné laboratoře a temnou komoru pro své další vědecké experimenty.
AŠ
Jaroslav Šafránek
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.