Plzeňský stavitel Otakar Prokop, který – zpravidla ve spolupráci s kolegou Eduardem Chrudimským – v meziválečné době zrealizoval v Plzni řadu objektů, si v roce 1928 postavil rodinný dům s projekční kanceláří. Formální pojetí stavby jakoby prozrazovalo inspiraci nedalekou vilou Ladislava Lábka od Hanuše Zápala (C4–1602) z let 1921–1922, která jako první do Bezovky vnesla tvarosloví ovlivněné anglickou a holandskou vilovou architekturou.
Patrová vila čtvercového půdorysu s postranními polygonálními a segmentovými rizality je opatřena hladkou břízolitovou omítkou dvou okrových odstínů, kterou místy doplňuje odhalené světlé cihelné zdivo. V kombinaci s výraznou valbovou střechou a dvěma rozměrnými vertikálními tabulkovými okny, která osvětlují prostornou schodišťovou halu, dům Otakara Prokopa nezapře jistou inspiraci anglickými architektonickými motivy, patrnými rovněž v dispozičním uspořádání domu (platí to zejména o zmíněné hale s otevřeným schodištěm, která byla vnímána jako klíčový komunikační a společenský „uzel“ každé vily).
Dům soustředil dva třípokojové byty. V přízemním bytě se nacházela také kancelář a samostatný zadní vchod do zahrady. Do suterénu byla kromě sklepů a prádelny situována garsoniéra pro domovníka.
Po roce 1989 byly hala a bývalá projekční kancelář v přízemí adaptovány na ordinaci s čekárnou. Tyto změny se nijak neprojevily na exteriéru stavby, který si díky tomu dodnes zachovává původní architektonický ráz, včetně zdánlivě nevýznamných detailů, například vstupních dveří.
AŠ
Otakar Prokop
Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka.