Jesle pro Škodovy závody
1948–1951

Pro zaměstnance národního podniku Škodovy závody v Plzni byly v rámci dvouletého plánu hospodářské obnovy Československa v letech 1947–1948 vyprojektovány nejen bytové domy v Arbesově ulici (C3–2319), ale také jesle, stavěné podle typového projektu tehdejšího ministerstva sociální péče. Osvědčený návrh, uplatněný také na dalších místech v Československu (v Praze-Kbelích, ve Strakonicích, v Ústí nad Labem – Střekově, Pardubicích a Úpici), vypracoval známý funkcionalistický architekt František Albert Libra, který se po druhé světové válce zaměřil na projekty sociálních a zdravotních zařízení.

Pro stavbu jeslí bylo vybráno klidné místo uvnitř polouzavřeného, velkoryse dimenzovaného domovního bloku vymezeného plánovanou zástavbou Schwarzovy ulice a náměstí Českých bratří. Jihovýchodně orientovaná dvoupatrová budova s dvoutraktovou dispozicí spočívá na nepravidelném podélném půdorysu důsledně sledujícím funkci jednotlivých sekcí rozdělených dle věku dětí (I. oddělení pro kojence do 10 měsíců se nacházelo v prvním patře, II. a III. oddělení pro děti od 10 do 18 měsíců a od 18 měsíců do 3 let bylo v přízemí). Herny a ložnice, doplněné o rozlehlé terasy s dřevěným zábradlím, architekt situoval na slunečnou jižní stranu budovy, zatímco zázemí pro provoz a další příslušenství orientoval na severozápad. V prvním patře se také nacházel čtyřpokojový byt správce objektu, oddělený od provozních místností jeslí.

Modernistický ráz stavby určuje nejen racionální, ekonomicky podložený koncept, ale také použité stavební prvky – rozměrná tabulková okna i okna francouzská, jimiž dle dobových požadavků na kvalitní vnitřní prostředí proudil do interiéru dostatek světla a čerstvého vzduchu, či plochá pultová střecha, která – podepřena dřevěnými sloupky – přesahuje i terasu prvního patra. Chrání ji tak před povětrností a ve své době umožňovala vyvézt kojence ven i při nepříznivém počasí.

Nemalá pozornost byla v projektu věnována rovněž řešení terénních úprav zahrady a výsadbě zeleně. Kromě rozměrných pískovišť zde byla realizována také dvojice brouzdališť napojených přímo na kanalizaci.

Ze souboru zmíněných Librových jeslí patří ty plzeňské, dnes využívané jako mateřská škola, jednoznačně mezi nejlépe zachované a právem náleží mezi nemovité kulturní památky České republiky. Autenticitu si objekt zachoval nejen kvůli neporušenému celkovému stavebnímu objemu (s výjimkou menšího dřevěného přístavku), ale i díky řadě detailů – zejména původnímu členění dřevěných dveří a okenních rámů – zásadních pro celkový architektonický výraz domu. Původnímu stavu naopak neodpovídá dnešní barevnost fasád – tmavý okr v letech 2008–2013 nahradily dva výraznější pastelové tóny.

AŠ

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny