Koncem třicátých let minulého století se v Plzni již zcela prosadil pozdní funkcionalismus. V robustnějších formách zde přetrvával ještě v raných poválečných letech, zejména v období tzv. dvouletky. V plzeňské funkcionalistické architektuře lze vypozorovat dva základní výtvarné přístupy – zatímco jeden pracuje s kontrastem materiálů (zpravidla hladkých omítek a různě zbarvených keramických obkladů), druhý naopak používá jen břízolitové fasády členěné mělkými, různě vysokými a širokými rizality.
Typickou ukázkou druhého, „purizujícího“ proudu je čtyřpatrový řadový obytný dům č. o. 16 v Čechově ulici. V nelehkých válečných letech 1939–1941 jej pro sebe vlastním nákladem postavila místní stavební firma inženýra Karla Hájka. Dispozice bytů reaguje na aktuální bytovou krizi a sestává pouze z jednoho pokoje, situovaného do uličního traktu, skromného hygienického zázemí a z malé kuchyně s balkonem při nádvorní straně domu. Zde se nachází také schodišťová hala, osvětlená okny ve střední ose dvorního průčelí. Díky tomuto půdorysnému uspořádání uliční fasáda není narušena nepravidelným, mezipatrovým rozmístěním schodišťových oken a vyznačuje se klidným symetrickým rozvrhem jednotlivých stavebních prvků i výtvarně zdařilou kombinací hladké a proškrabávané omítky (uplatněné na mělkém arkýři). Dvorní průčelí je naproti tomu prosté jakékoliv zdobnosti. I při zachování souměrného rozvrhu fasády hmotové uspořádání domu v tomto traktu sleduje funkci jednotlivých provozů, jak prozrazuje asymetrický objem půdní nástavby, kde se původně nacházela prádelna.
AŠ
Karel Hájek
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.