Nejzdařilejší stavbou západní části ulice Na Belánce je nepochybně nájemní dům plzeňského Stavopodniku č. o. 13, postavený roku 1939 firmou místního stavitele Rudolfa Pěchoučka. Autor projektu, jímž byl patrně sám stavitel, zvolil pro Belánku typickou kombinaci hladké břízolitové omítky a keramického obkladu, který společně s mělkými arkýři člení jednoduchou funkcionalistickou fasádu. Na rozdíl od sousední zástavby však modernistický ráz domu umocňuje plochá střecha.
První projekt domu vznikl již v roce 1936, kdy parcelu vlastnili B. a L. Salzovi. Plzeňský stavitel Antonín Špalek jej vypracoval v intencích lokální modernistické tvorby, avšak zvolil běžný vycentrovaný sdružený arkýř a sedlovou střechu. Poté, co dům přešel do vlastnictví plzeňského Stavopodniku, byl návrh přepracován a jeho finální verze byla od těchto typických formálních znaků oproštěna. Autor, pravděpodobně Rudolf Pěchouček, navrhl celkem tři úzké arkýře – dva po stranách hlavního průčelí a jeden na boční straně domu směrem k malému nárožnímu prostranství. Všechny arkýře společně se zónou parteru nechal obložit keramikou, která se nenápadně uplatňuje také jako výplň okenních špalet. Výrazným stavebním prvkem je i předstupující pravoúhlý vstupní „portál“, rovněž pokrytý keramickými pásky. Autor projektu se věnoval kontrastu oblých a hranatých tvarů, jak prozrazuje nároží domu: zatímco přízemí a obytné podkroví má oblé zakončení, úroveň prvního až třetího patra jasně definuje ostrá pravoúhlá hrana.
Dům soustředil celkem šestnáct různě velkých bytů se sociálním zázemím: od suterénních a podkrovních garsoniér po dvoupokojové a třípokojové byty v jednotlivých podlažích. Dům byl vybaven moderním elektrickým osobním výtahem značky Vosáhlo a spol. a dvěma garážemi v suterénu.
Stavba se dnes nachází v dobrém, zachovalém stavu. Na autenticitě jí ubírají snad jen nově doplněné obklady nepůvodní barevnosti na boční fasádě.
AŠ
Stavopodnik: Výrobní stavební družstvo v Plzni
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.