Nájemní a obchodní dům Josefa Špalka st.
1934–1935

Nájemní a obchodní dům plzeňského stavitele Josefa Špalka st. z let 1934–1935 se díky svým elegantním zaobleným tvarům, pastelové barevnosti fasády i uplatnění rovné střechy vyjímá v celkovém konceptu zástavby Na Belánce, jejíž architektonický ráz určily zejména nájemní domy manželů Matouškových, navržené Františkem Němcem v moderním, ne však radikálním funkcionalistickém stylu. Investor pověřil vypracováním plánů vynikajícího plzeňského architekta Lea Meisla, jenž v ulici Na Belánce o několik let později vyprojektoval podobně působivý vlastní činžovní dům č. o. 6 (C3–2185).

Vzhledem ke skutečnosti, že stavebník Josef Špalek řešil přípravné práce a proces získávání stavebního povolení takřka současně jako manželé Matouškovi pro protější nárožní dům č. o. 2 (C3–2079), neobešlo se řízení bez četných připomínek ze strany stavebního úřadu a jeho umělecké komise, aby domy navzájem formálně korespondovaly. K výsledné podobě domu se vyjadřoval mimo jiné také architekt Bohumil Chvojka. Stavebníkovi se nakonec podařilo prosadit výtvarně mimořádně zdařilé architektonické členění charakteristické prohnutým nárožím, jehož aerodynamický tvar ještě umocňují tři horizontální pásy se zeleným keramickým obkladem, jež přesahují hladce omítnuté arkýře. Meislův autorský rukopis prozrazují i nenápadné detaily, například plastická variace keramických dílců v ostění domovního vstupu z ulice Na Belánce, které uplatnil i u jiných svých projektů. Špalek nakonec mohl rovněž realizovat zobytněné podkroví s rovnou střechou, budící dojem čtvrtého patra. Aby však tato nástavba ladila s okolními domy, byla mírně zaklenuta.

Novostavba soustředila celkem osm bytů různých dispozic – od jednopokojového bytu pro domovníka v přízemí přes dvoupokojové a čtyřpokojové byty se sociálním zázemím a místností pro služku ve druhém a třetím patře a v podkroví až po nadstandardní pětipokojový byt, který se rozprostíral přes celé první patro. Do přízemí byly projektovány také tři komerční prostory s rozměrnými výkladci.

Díky vytříbenému architektonickému pojetí, které je jedním z nemnoha projevů tzv. emocionálního funkcionalismu v Plzni, byl dům v roce 2008 prohlášen za kulturní památku.

AŠ

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny