Obchodní a činžovní dům Jana a Anny Matouškových
1933

Městský blok při ústí Klatovské třídy do Chodského náměstí, vymezený z dalších tří stran Havířskou, Hřímalého a Thámovou ulicí a z většiny utvořený historizujícími domy z 19. století, v roce 1933 architektonicky oživil modernistický obchodní a činžovní dům manželů Jana a Anny Matouškových. Úspěšní plzeňští podnikatelé ve stavebnictví pověřili vypracováním projektu budovy na exponované parcele v nároží Klatovské třídy a Havířské ulice místního architekta Františka Němce mladšího. S ním v následujících letech realizovali i své další investorské počiny na protější straně rušného bulváru, v lokalitě Na Belánce.

Stavba poměrně mohutného třípatrového domu se šikmou střechou, jehož fasádu člení rozměrné arkýře, odstartovala nejen spolupráci manželů Matouškových a Františka Němce, ale i moderní funkcionalistickou zástavbu v blízkém okolí. Plášť domu se vyznačuje kontrastem haptických i optických vlastností použitého materiálu, typickým pro Němcovu tvorbu – hladké břízolitové omítky na převýšených arkýřích a v šambránách oken a hrubého keramického obkladu v ustupujících partiích obou uličních průčelí. Neméně zdařilým kontrastním prvkem je zaoblení okrajů arkýřů a naopak ostré zkosení nároží, umocněné zalomenou korunní římsou, která důsledně sleduje půdorys stavby.

Zatímco v parteru domu se původně nacházelo pět komerčních jednotek s velkými výkladci a ve dvorním traktu také skromný byt domovníka, další poschodí soustředila vždy tři totožné dvoupokojové a třípokojové byty obvyklé dispozice se zázemím pro služebnou. Suterén byl vyhrazen skladištním prostorům a sklepům bytů.

Budově se naštěstí vyhnuly výraznější stavební zásahy, které by narušily její původní architektonický výraz i celkovou dispozici. Autenticitu stavby podporují také zachované zdánlivě nepodstatné detaily, například dvoukřídlové vstupní domovní dveře v Havířské ulici či dřevěná, poměrně hluboko zasazená okna s originálním členěním.

AŠ

Stavebník

Památková ochrana

Prameny