Podobně jako mnoho dalších stavebních podnikatelů, kteří chtěli v dobách bytové krize využít výhodných státních půjček a úlev na dani dle nového zákona o stavebním ruchu, realizoval také plzeňský stavitel Ferdinand Kout počátkem třicátých let v Plzni soubory obytných domů, jejichž sekce následně rozprodával.
Tímto způsobem vznikly rovněž jednopatrové řadové obytné domy č. o. 19–27 v západní části Bolzanovy ulice, které na každém podlaží soustředily třípokojové byty malých rozměrů s nezbytným hygienickým zázemím a malou lodžií. Architektonické pojetí objektů nepřesahuje plzeňský kontext – domy jsou typickou ukázkou dobové výstavby celých městských bloků budovaných mnohdy i podle jednotného projektu, aby se náklady na jejich realizaci co nejvíce snížily. Sousedící budovy jsou vůči sobě vždy zrcadlově obráceny a díky tomu dochází ke spojení jediného výrazného stavebního prvku průčelí – převýšeného schodišťového rizalitu –, jenž byl původně opatřen takřka souvislým proskleným pásem přivádějícím světlo do interiéru schodišťové haly. Výtvarně zdařilé je také uspořádání hmoty průčelí na zkoseném nároží, která navazuje na rytmus převýšených schodišťových rizalitů uplatněním stupňovité atiky. Zešikmením nároží byl zároveň vytvořen vstup do obchodu v přízemí a rozšířen prostor křížení s Mánesovou ulicí, jejíž zástavba má v těchto místech velmi podobný charakter.
V dnešní době se bohužel nepřistupuje jednotně k obnově celého domovního bloku a každá z jeho sekcí postupně získává jiný barevný nátěr. Dílčí rekonstrukce také nerespektují původní tabulková členění oken a jednotnou barevnost jejich rámů, což citelně narušuje architektonický výraz stavebního celku.
AŠ
Stavebník
Ferdinand Kout
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně