Spolkový dům Humanitní lože Union B’nai B’rith
1932–1933 / 1942

V roce 1892 byla v Plzni založena vůbec první lóže nejstarší celosvětové židovské organizace B’nai B’rith na území dnešní České republiky, nazvaná „Humanitní lože Union B’nai B’rith“. Pro svoji činnost spolek nejprve využíval levou sekci třípodlažního historizujícího řadového dvojdomu z roku 1878 v Husově ulici č. p. 654. Původně obytnou budovu, která v době svého vzniku pomohla zformovat novou uliční frontu, nechalo představenstvo lóže v letech 1932–1934 přestavět a proměnilo ji ve spolkový objekt s jídelnou, bufetem, knihovnou a salonky v prvním patře, se zasedací síní a místnostmi sloužícími potřebám výboru organizace umístěnými ve druhém patře a dvěma byty v přízemí. Stavební práce, jež se omezily víceméně na úpravy interiéru, ale uličního průčelí se nijak nedotkly, provedl stavitel Julius Liebstein. Pro pohodlný provoz organizace tyto prostory přesto nedostačovaly, lóže proto dlouhodobě usilovala o získání i pravé sekce dvojdomu (č. p. 657), oddělené průjezdem. Úspěšná byla až v polovině třicátých let. Objekt, v němž Julius Liebstein v roce 1935 provedl novou kanalizaci, si však uchoval svoji obytnou funkci – tři nadzemní podlaží a patrová zahradní přístavba z roku 1888 soustředily celkem 19 pokojů.

Z dochovaných dokumentů je známo, že spolkový dům členové rádi navštěvovali, účastnili se řady přednášek, a to i v doprovodu svých manželek a dalších rodinných příslušníků. Nové, stále výrazněji antisemitské poměry však způsobily, že zde plzeňská lóže sídlila jen do roku 1938.

Za druhé světové války budovu využívalo krajské vedení Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) v Plzni, které v roce 1942 uliční průčelí opatřilo novou fasádou, zcela odpovídající intencím architektury třetí říše, jež se zformovala v Německu a Itálii v meziválečné době. Tak jako pro další stavby v tomto stylu byly pro upravený exteriér plzeňského domu charakteristické znaky jako monumentalita, jednoduchost, symetrie, rytmické opakování stavebních článků, používání tradičních ušlechtilých materiálů včetně leštěného kamene apod. Ve střední ose převýšeného průčelí je doplňoval symbol Říše – říšská orlice. Tato stroze uspořádaná fasáda se v dobrém stavu zachovala v podstatě dodnes. Zanikl však vstupní portikus obložený kamennými deskami; bezprostředně poté, co skončila válka, pochopitelně také došlo k odstranění říšské orlice.

Po válce sídlil v budově nově nazvané „Leninův dům“ krajský sekretariát KSČ v Plzni, který v roce 1946 hodlal na střechu umístit osmimetrové otočné neonové těleso s pěticípou hvězdou, srpem a kladivem. Obrovský čtyřbarevný symbol komunistické strany měl být upevněn na desetimetrový ocelový stožár kotvený betonovou patkou v nosné zdi a zajištěný čtyřmi ocelovými lany. V šedesátých letech budovu využívaly Škodovy závody, které také v roce 1970 zahájily její generální opravu.

Nenápadný řadový dvojdům, jehož jednotliví uživatelé i stavební historie věrně odrážejí dramatické dějiny 20. století, dnes využívá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni jako sídlo děkanátu.

AŠ – PK

Stavebník

Památková ochrana

Prameny