Vznik samostatného Československého státu roku 1918 představuje důležitý milník také v dějinách dělnického Lidového stavebního a bytového družstva v Plzni, které v nové etapě zahájilo velkolepé stavebnické aktivity. Jen v průběhu dvacátých let minulého století se mu podařilo realizovat bezmála čtyřicet činžovních domů, zatímco do roku 1918 to bylo pouhých pět.
Mezi první realizace této doby patří novostavba čtyřpatrového nárožního domu č. o. 15 v křížení ulic Kollárovy a Kovářské. Přestože z dochované plánové dokumentace domu není možné zcela jednoznačně určit autora projektu, lze předpokládat, že jím byl plzeňský architekt a stavitel Karel Bubla. Lidové družstvo s Bublou totiž dlouhodobě spolupracovalo. Stavbu provedla v letech 1922–1923 firma stavitele Františka Holcbechra patřící mezi nejčinorodější v Plzni. Ornamentální pojetí fasády prokazuje architektovu snahu vyrovnat se s odkazem předválečné epizody kubistické architektury i nastupující éry stylu art deco. Tyto tendence se projevují jednak v rytmickém uplatnění hrotitých „gotizujících“ pilastrů, které vertikálně člení průčelí, jednak v lámaném stylu písma na nápisu o staviteli Holcbechrovi na zkoseném nároží. Výrazným prvkem na fasádě je masivní římsa oddělující dvě horní, méně zdobná podlaží od spodní části stavby, již oživují plošná barevná dekorativní pole, odkazující k soudobému trendu exoticismu v umění.
Na sousední parcele v Kollárově ulici byl pro Lidové družstvo současně budován další nájemní dům (č. o. 17), dokončený v roce 1922. Pojetí jeho fasády v průběhu realizace prošlo změnami, až získalo takřka totožný kubizující charakter jako nárožní dům.
Domy soustředily celkem čtyřicet jedna bytů standardních dispozic pro lidovou družstevní výstavbu, tedy dvoupokojové až třípokojové byty s nezbytným hygienickým zázemím a malou spíží. Na rozdíl od velkorysejších soukromých činžovních domů, které pro sebe s „developerským“ záměrem budovaly místní stavitelské firmy, však družstevní byty nebyly doplněny zázemím pro hospodyni.
Domům vizuálně ublížila nedávná rekonstrukce, během níž fasáda získala celoplošný růžový nátěr a původní dvoukřídlá okna se světlíky nahradila nevhodně členěná či vůbec nečleněná okna. Do dnešní doby se nedochovaly ani původní luxferové výplně, jimiž proudilo světlo do schodišťové haly nad hlavním vchodem domu č. o. 15 a které podporovaly „krystalinický“ vzhled fasády.
AŠ
Stavebník
Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny
- Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně