Ojedinělou meziválečnou stavbou v západní části Bendovy ulice je řadový nájemní dům s plochou střechou, který zde v roce 1932 nechala vybudovat Anna Kohoutová pravděpodobně jako investici. Stavbu provedl plzeňský stavitel František Kvasnička, majitel nedalekých centrogaráží v Nerudově ulici (C2–2009), kde sídlila i jeho projekční kancelář. Kvasničkova firma v předešlých letech realizovala mj. adaptace bytů navržené Adolfem Loosem a jeho spolupracovníky – byt manželů Voglových na Klatovské třídě 12 (C2–455) a nedaleký byt manželů Krausových v Bendově ulici 10 (C2–1107). Stavitel byl díky těmto zkušenostem v přímém kontaktu s vytříbenými architektonickými návrhy, a proto lze také předpokládat, že to byl právě on, kdo modernistický dům Anny Kohoutové projektoval. Ostatně již v roce 1929 si vystavěl funkcionalistickou vilu v Žižkově ulici (C4–1879).
Budova elementárních krabicovitých tvarů s hladkou fasádou se vyznačuje symetrickým rozvrhem fasády; střední část průčelí v úrovni prvního a druhého patra je mělce vysazená a po stranách ji lemují mírně převýšené vertikální partie. V úrovni posledního podlaží, které je ve skutečnosti ploše zastřešeným podkrovím, má hmota domu podobu rozměrného vikýře, který zaujímá celou šíři domu.
Dům soustředil celkem osm bytů zpravidla se dvěma obytnými místnostmi v uličním traktu a kuchyní situovanou naopak směrem do dvora. V přízemí se původně nacházel malý obchod, který byl v šedesátých letech adaptován pro bydlení. Na sousední nárožní parcele, která patřila také Františku Kvasničkovi, měla na dům navázat velkorysá pětipodlažní budova s obytným podkrovím, plochou střechou a rozměrnou terasou. Budova, jejíž tvarosloví mělo odpovídat řadovému domu, naneštěstí nebyla nikdy realizována.
V nedávné době dům Anny Kohoutové podstoupil rozsáhlou rekonstrukci, během níž byla fasáda opatřena novou omítkou výrazné a ne zcela vhodné barevnosti.
AŠ
Anna Kohoutová
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.