Bytové domy Středostavovského stavebního a bytového družstva pro Plzeň a okolí
1938

Dvojici bytových domů na nároží Habrmanova náměstí a Masarykovy třídy vystavělo se státní podporou na základě zákona o stavebním ruchu v roce 1938 Středostavovské stavební a bytové družstvo pro Plzeň a okolí. Autorem původního návrhu, který kromě realizované dvojice domů předpokládal výstavbu ještě třetí jednopodlažní řadové sekce, byl plzeňský stavitel Karel Tomášek, jeden z vrcholných představitelů družstva. Proti architektonickému řešení tohoto návrhu ale vznesl námitky stavební úřad, družstvo se navíc rozhodlo pozemek pro výstavbu třetího domu prodat. Přepracování původních plánů s ohledem na výtvarné požadavky úřadu pak zadalo plzeňské stavební firmě Ferdinanda Kouta. 

Základní požadavek představovalo přizpůsobení výtvarného výrazu záměru nového majitele vedlejšího pozemku Jiřího Švarce vystavět jednopatrovým dům s podkrovím. Dvojice vyšších domů tak měla důrazem na horizontální členění fasády oslabit vertikální charakter hmoty – a to zvláště u objektu přímo přiléhajícímu ke Švarcově domu –, aby nebylo narušeno harmonické působení uliční řady jako celku. Daný účinek měl být ještě posílen střešní valbou směřující k nižšímu domu Jiřího Švarce. 

Přepracovaný návrh přinesl kompozičně zajímavé modernistické průčelí, které domy vizuálně propojuje provázaným horizontálním členěním a proporcemi okenních otvorů. Potlačení vertikality podporují především reliéfně ustupující parter a naopak vystupující mělké arkýře, které narušují kontunuitu fasády ve vertikálním směru a díky propojení průčelí obou domů je tak dominantním prvkem horizontalita hladce omítnutých ploch. Důraz na vertikalitu ovšem zůstal ve shodě s původním návrhem Karla Tomáška u mělce zaoblené nárožní části domu č. o. 14 směřující do křižovatky, kterou návrh akcentoval zvýšením o jedno podlaží. Zdůraznění ještě podpořil trojicemi dvouosých arkýřů, které nároží symetricky z obou stran obklopují. Střídměji pojaté průčelí domu č. o. 12 doplnil jen středový arkýř v úrovni druhého a třetího nadzemního podlaží. 

Původní dispoziční uspořádání zůstalo téměř beze změny zachováno podle původních plánů stavitele Tomáška. V úrovni přízemí se nacházely prodejny a menší byty, ostatní podlaží byla členěna do standartních jedno, dvou a třípokojových bytů. Z dochovaných dokumentů není zřejmé, zda byl vedlejší dům Jiřího Švarce nakonec realizován. Jisté ovšem je, že v druhé polovině šedesátých let minulého století na pozemku přiléhajícím k domu č. o. 12 vyrostl, jako součást nově budovaného okrsku F1 sídliště Doubravka, šestipodlažní panelový dům typu T06B. 

Vlivem dílčích stavebních úprav se v průběhu let oslabila jednotná výtvarná koncepce. Nárožní dům č. o. 14 má dodnes dochované původní členění průčelí a i přes barevné úpravy a materiálové obměny zastřešení a okenních otvorů si uchoval velkou část z původního architektonického výrazu. Naproti tomu vedlejší dům č. o. 12 majitelé v roce 2005 zvýšili o jedno podlaží. V rámci úprav byla snížena hlavní římsa, což v kombinaci s odlišným barevným řešením fasády omezilo jednotné působení obou domů.
 

MR

Stavebník

Památková ochrana

Prameny