Kolumbárium II.
1932–1933

Rokycanská 173/125 (Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
GPS: 49.7478311N, 13.4328539E

Vzrůstající zájem plzeňské veřejnosti o moderní a hygienický způsob pohřbívání žehem si vynutil poměrně záhy po zprovoznění nového krematoria s kolumbáriem (C14–173A) vznik dalších prostor pro ukládání uren. Severně od budovy krematoria na Městském ústředním hřbitově v Doubravce proto Obec města Plzně v letech 1932–1933 nechala vystavět nové kolumbárium. Jeho projektem pověřila Otakara Gschwinda, příslušníka mladší generace architektů působících na městském stavebním úřadě (Gschwind byl tehdy vrchním tajemníkem technické pomocné služby města). Stavbu realizovala firma stavitele Tomáše Keclíka.

Třípodlažní funkcionalistickou budovu s plochou střechou a hladkou břízolitovou fasádou autor zasadil do svažitého terénu a od starší budovy krematoria ji oddělil železobetonovým plotem. Koncipoval ji na půdorysu půlkruhu s přisazeným podélným ramenem jako soustavu tří vnějších a jednoho vnitřního ochozu zajišťující přístup k více než třinácti stovkám urnových buněk s celkovou kapacitou 4 000 – 5 000 uren. Do krajních bodů ochozů Otakar Gschwind situoval krytá žulová schodiště akcentovaná kruhovými – „nautickými“ – průhledy se zděným mřížovím, které stavbě dodávají soudobý modernistický výraz. Tyto komunikační „uzly“ zajišťují přístup do nižších podlaží kolumbária, zapuštěných do svahu, a zároveň propojují vnitřní urnové nádvoří (osazené mimo jiné monumentálním pomníkem z roku 1934, věnovaným československému ministrovi školství Gustavu Habrmanovi) s okolním vzrostlým lesem upraveným jako urnový háj. Nosnou konstrukci budovy tvoří patrové železobetonové rámy upnuté do průběžného pasu. Autorem projektu železobetonových konstrukcí, mezi něž patří i deska střechy, byl Gschwindův kolega inženýr Stanislav Smola.

Novostavba tzv. Kolumbária II, kterou schvalovací kolaudační zpráva označila za „velice vkusnou, pietní a účelnou“, byla veřejnosti slavnostně předána 11. září 1933 za přítomnosti starosty Luďka Pika.

O dalším rozšíření kapacit kolumbária se jednalo následně v padesátých letech. V nedávné době objekt prošel citlivou rekonstrukcí, která respektovala jeho původní architektonický výraz. Téměř autentická stavba tak dodnes reprezentuje jednu z nejzdařilejších plzeňských realizací ve stylu emocionálního funkcionalismu.
 

Stavebník

Obec města Plzně

Prameny

  • Archiv města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10