Rodinný dům Františka Nováčka
1922

Rodinný dům č. o. 22 v Motýlí ulici se nachází ve východní části kolonie rodinných domků nazývané Na Slovanech nebo V Podhájí. Zahradou přímo sousedil s areálem malé vodárny, jež byla na návrší mezi ulicemi Motýlí, Liliová, Květná a Zahradní vybudována na počátku dvacátého století pro zásobování nedaleké Piettovy papírny. Dům postavilo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků v Podhájí v Plzni pro jednoho ze svých členů, Františka Nováčka. Stavba, tak jako většina malometrážních domů v té době, byla podpořena státem na základě zákona o stavebním ruchu. Výstavba podle návrhu plzeňského architekta a stavitele Karla Tomáška započala v srpnu 1922 a v prosinci téhož roku byla dokončena.

Dvoupatrový podsklepený domek se jednou ze štítových stěn přimkl k již stojícímu domu, na který navázal jak výškově, tak hmotovou kompozicí, kterou jej symetricky doplnil. Obytné místnosti tvoří základní objem navazující přímo na vedlejší objekt a vstupní prostory, schodiště a hygienické zázemí jsou pak umístěny ve výrazném nárožním rizalitu u severovýchodní hrany. Mírně zvýšené přízemí celé zabírá dokola průchozí byt sestávající z kuchyně s oknem do bočního průčelí, obytnými místnostmi otevřenými směrem do ulice a pracovny obrácené do zahrady. Druhé nadzemní podlaží je rozděleno na dvě poloviny. V západní, u sdílené štítové zdi, jsou již půdní prostory, zatímco ve východní se rozkládá obytné patro s plnou světlou výškou. Zde se nachází menší bytová jednotka zahrnující kuchyň, hygienické zázemí a pokoj osvětlený okny ve výrazném střešním vikýři. 

Kromě hlavního uličního průčelí jsou ostatní členěna pouze subtilními průběžnými římsami a sdruženými okny s nadsvětlíky. Na nárožním rizalitu byly v původním návrhu tři dekorativní pole, ale nejspíše buď nebyla realizována, nebo se do dnešní doby nedochovala. Směrem do ulice je průčelí ve východní části doplněno o oblý rizalit v přízemí a výrazný sedlový vikýř s dekorovaným štítem nad druhým patrem. Inspiraci pro výtvarné ztvárnění štítu Tomášek nejspíše přejal ze spolupráce s brněnským architektem Janem Víškem, který podobný vzor použil na legionářském domu na Doubravce, který společně dokončili také v roce 1922. Tento dekorativní vzor snoubící ozvěny kubismu s analogiemi na stavební tradici lomenic lidových chalup pak v určité obměně Tomášek uplatnil také u domu pro Bartoměje Matzkeho (C8–506) v lochotínské vilové čtvrti, který byl taktéž dokončen v tomto roce. 

Během let prošel dům menšími úpravami, byla vyměněna původní okna a byt v druhém patře rozšířen, při čemž bylo pro dostatečné osvětlení proraženo nové střešní okno.

MR

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny