Rodinný dům Jana Šnajdra
1930–1931

Rodinný dům č. o. 36 byl původně součástí dvojdomu postaveného na počátku třicátých let minulého století pro manžele Šnajdrovi. Stavbu realizoval plzeňský stavitel Antonín Štipl patrně podle vlastního návrhu. Dvojdům v každé polovině soustředil čtyři malé byty, a získal tak státní podporu podle zákona o stavebním ruchu. V závěru druhé světové války však budovu zasáhl jeden ze spojeneckých bombardérů a část dvojdomu č. o. 34 byla kompletně srovnána se zemí. Dům č. o. 36 pak stál několik desetiletí solitérně; současná dostavba pochází z let 2004–2005. 

Stavbu tvoří dvě nadzemí podlaží, zahrnující vždy jeden dvoupokojový byt s malým balkonem do zahrady, a suterén, kde byly umístěny sklepy, prádelna, zimní zahrada a pokoj domovníka. Původní plány podkroví se nedochovaly. Půdorysné a hmotné rozvržení domu je značně členité; na bočním průčelí vystupuje zaoblená vnitřní veranda zakončená terasou přístupnou z prvního podlaží a hlavní vchod se schodištěm je odskočený od hrany uličního průčelí. Směrem do zahrady z hlavního objemu částečně vystupuje schodiště a malé balkony náležející k jednotlivým bytům. Hmota domu graduje směrem k uliční fasádě, kde vrcholí v rizalitu – původně umístěném ve střední ose dvojdomu průčelí – zakončeném hrotitým štítem. Přes přízemí a první patro na rizalitu probíhá zaoblený arkýř zakončený v úrovni hlavní domovní římsy oblou stříškou a proražený v každém poschodí třemi úzkými okny. Fasády byly navržené hladce omítnuté, kompozičně členěné jen umístěním okenních otvorů. V rámci schvalovacího procesu ale stavební úřad vznesl námitky proti řešení průčelí. Na základě jeho doporučení byla konečná podoba doplněna o podokenní římsy a dekorativní horizontální pruhy v úrovních oken, byla zdůrazněna korunní římsa a upraveno z dálky viditelné boční průčelí. 

Současná podoba domu je výsledkem rekonstrukce z roku 2004, kdy proběhla kompletní oprava omítky, výměna oken a další dílčí vnitřní úpravy. 

MR

Stavebník

Památková ochrana

Prameny