Soubor čtyř rodinných domů Jaroslava a Anny Pilzových, Roberta Přibíka, Václava Pavla a Františka a Marie Čudkových
1927

Soubor čtyř řadových rodinných domů v Ruské ulici vznikl v roce 1927 patrně jako společný počin strojvedoucích Československých státních drah v Plzni Roberta Přibíka, Václava Pavla a Františka Čudka a rovněž šéfa provozní kontroly v Západočeských elektrárnách Jaroslava Pilze. Původní návrh připravil v roce 1926 pražský stavitel Svatomír Kubec ještě před dokončením parcelace pozemků. Kvůli schváleným parcelačním podmínkám a rovněž kvůli požadavkům stavebního úřadu však musel být projekt upraven. Patrně v té souvislosti investoři ještě během stavebního řízení pověřili přepracováním návrhu plzeňského stavitele Josefa Kroftu, který stavbu čtyřdomu posléze realizoval. Nejvýraznější změnou projektu se stalo mírné ustoupení domů č. o. 32 a 34 od uliční čáry, které zdůraznilo oba krajní objekty.

Celému souboru dominuje nárožní dům č. o. 36, postavený pro Jaroslava Pilze a jeho manželku Annu. Zatímco domky č. o. 30–34 měly pouze jedno plnohodnotné nadzemní podlaží, ve dvou případech „nastavené“ širokými vikýři v sedlové, resp. valbové střeše, dům Pilzových byl dvoupodlažní a krytý výraznou stanovou střechou.

Autor projektu celý soubor sjednotil výtvarným řešením fasád, v němž se svébytným způsobem přihlásil k tradici lidové architektury a její soudobé dekorativistické interpretaci. S výjimkou domu č. o. 32, náležejícímu Václavu Pavlovi, z tohoto rejstříku uplatnil především vodorovné pásky, evokující vápnem bílené spáry venkovských roubenek. Průčelí všech čtyř domů také opatřil okenními šambránami, parapetními římsami, plastickým orámováním domovních vstupů či průběžným soklem z haklíkového zdiva. Tradicím lidového stavitelství se nejvíce přiblížil dům č. o. 30 manželů Čudkových – kromě naznačených „spár“ zejména také díky symetrické kompozici fasády s dvěma tabulkovými okny a vikýřem s valbovou střechou. Naopak do souměrného průčelí domu č. o. 36 Svatomír Kubec navrhl rozměrná okna, v patře navíc vsazená do mělkých arkýřů. K vizuální harmonii souboru původně přispívalo barevné provedení fasád, s charakteristickou kombinací cihlově červené a okrové barvy a světlých pásků, i sjednocené rozměry a členění oken u domů č. o. 30–34.

Všechny čtyři domy v souboru stavitel koncipoval jako dvojtrakt se střední nosnou zdí a do přízemí rozvrhl vždy dvoupokojový byt. Zatímco do prvního patra největšího domu č. o. 36, k němuž ještě připojil vstupní verandu s terasou na ploché střeše, situoval velkorysý byt s pokojem, samostatnou kuchyní a úplným zázemím, do podkroví domu č. o. 34 Roberta Přibíka umístil skromnější jednopokojový byt s toaletou a do domu č. o. 30 pak pouze jednu obytnou místnost se záchodem. Podkroví nejúspornějšího domu č. o. 32 sloužilo pouze jako půda.

Od doby svého vzniku zaznamenaly všechny domy v souboru dílčí stavební úpravy. Téměř v původním stavu se dochoval dům č. o. 36, kde doposud proběhla pouze výměna oken v parteru. Velmi citlivá byla renovace domu č. o. 30, během níž stará okna nahradily nové výplně s dřevěnými rámy i křídly a se shodným členěním. Naopak přízemní dům č. o. 32 byl v rámci nedávné celkové rekonstrukce zvýšen o dva široké vikýře na obou stranách sedlové střechy. Z řady také vystupuje výrazným žlutým nátěrem fasády.
 

MR – PK

Stavebník

Památková ochrana

Prameny