Rodinný dům Josefa a Vojtěcha Chvojky
1931

Táborská 1253/17, Koterovská 1253/65 (Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
MHD: U Duhy (TRAM 2)
GPS: 49.7384431N, 13.3942992E

Bratři Josef a Vojtěch Chvojkovi se v Plzni prosadili coby úspěšní podnikatelé zabývající se těžbou pískovce v oblasti vymezené Koterovskou, Táborskou, Lobezskou a dnešní Částkovou ulicí (jejich jméno se otisklo i do současného názvu parku, který vznikl v části vytěženého území při dnešním náměstí Generála Píky). Těsně za hranicí těžebního areálu, na nároží ulic Táborská a Koterovská, si bratři Chvojkovi nechali na počátku třicátých let minulého století vystavět společnou vilu, která mírou modernosti překonala dosavadní rodinnou výstavbu na Pražském (dnes Východním) Předměstí. Stavbu budovy, výrazně odsazené od obou uličních čar, provedla firma stavitelů Jenče, Hladečka a Krofta; právě František Kroft, který realizaci vedl, je v jednom z dobových dokumentů označen jako „projektant“. Zůstává však otázka, zda byl skutečně autorem osobitého funkcionalistického návrhu.

Třípodlažní ploše zastřešený dům se rozprostírá na půdorysu písmene L, jehož ramena – členěná do dvou traktů a v křížení rozšířená segmentovým rizalitem lemovaným balkonem – se rozevírají směrem do zahrady. Zatímco do širšího traktu obráceného k oběma ulicím autor situoval především obytné místnosti, do užšího dvorního umístil zázemí, halu a schodiště. Hlavní vstup i příjezd ke garážím orientoval k Táborské ulici. V intimním prostoru zahrady, do něhož se otevírala obě křídla budovy, projektant navrhl vyvýšenou, „romanticky“ tvarovanou terasu s besídkou, bazénkem a lavičkami.

Obě uliční fasády rytmizoval mělkými arkýři ve střední ose. Funkcionalistický výraz vtiskl domu nejen rovnou střechou s železobetonovou konstrukcí, ale i rozměrnými okny a keramickým obkladem z čtvercových bílých dlaždic, které se u rodinných domů a vil – na rozdíl od činžovních domů – využívaly jen ojediněle. Autor jej uplatnil ponejvíce v pásech mezi okny v obou hlavních průčelích (v projektu nicméně figuruje horizontální „šrafura“ drásané omítky). Severovýchodní boční fasádu projektant ponechal bez obložení, zato ji prolomil vysokým pásem prosklení schodišťového prostoru.

Ve zvýšeném přízemí a prvním patře navrhl pro každého z bratrů nadstandardní byt nepříliš nápadité dispozice – s halou, obývacím pokojem, jídelnou, kuřáckým pokojem a dvěma ložnicemi, kuchyní, místností pro služebnou, terasou a dalším provozním a hygienickým zázemím. Vyvýšený suterén, řešený v podstatě jako parter, soustředil jednopokojový byt domovníka, sklepy, prádelnu se sušárnou, kotelnu ústředního vytápění a dvě garáže.

Ve válečném roce 1942 byl každý z bytů rozdělen na dva menší. Roku 1955 byla převážná část objektu – předtím s největší pravděpodobností znárodněného – adaptována na jesle podle projektu Okresního stavebního podniku v Plzni Stavoprav. Zvýšené přízemí bylo vyhrazeno pro kojence a batolata, v prvním patře se nacházela sekce pro děti do tří let. Původně domovnický byt se i nadále využíval k bydlení. Jesle ve vile fungovaly až do roku 1991. Tři roky nato byl suterén objektu upraven pro výrobu ortopedické protetiky, nejvyšší podlaží nově sloužilo administrativě. V přízemí se patrně znovu bydlelo. Na sklonku minulého století proběhla zatím poslední změna funkce části domu, když se prostory protetiky změnily na kanceláře.

Současný stav domu si vyžaduje citlivou rekonstrukci, k níž by mělo být přistoupeno s ohledem na vysokou úroveň původní realizace i význam původních stavebníků.


AW – PK

Stavebník

Josef a Vojtěch Chvojkovi

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10