Obchodní a činžovní dům AESCULAP
1933–1934

Dochovaný nápis na hlavním průčelí domu č. o. 11 na Americké třídě – AESCULAP – naznačuje, že je tento rozměrný objekt z první poloviny třicátých let spojený s lékařstvím. Jde totiž o počeštěnou verzi latinského jména Aesculapius, ekvivalentu řeckého jména boha Asklépia – Apollónova syna, jenž byl znám jako lékař, který dovedl léčit všechny choroby a uměl i křísit mrtvé. Symbol hada obtočeného kolem Asklépiovy hole (obraz života, jenž se stále obnovuje) se dodnes používá jako odznak lékařské profese.

Investory této velké stavební akce byli plzeňští lékaři Alois Vaško a Otakar Hecht se svou ženou Marií. Ti se v roce 1933 rozhodli na místě původního domu a dvorních objektů patřících Českému plzeňskému pivovaru vybudovat čtyřpatrový obchodní a činžovní dům s lékařským provozem. (Výstavba polyfunkčních objektů podobných Aesculapu byla ve třicátých letech státem finančně podporována, neboť byla jedním z řešení přetrvávající bytové krize, jež souvisela s tehdejšími hospodářskými těžkostmi.) Vydání stavebního povolení předcházely obavy sousedů ze záměru investorů vystavět si ve dvoře garáže. Především místní židovská obec se obávala hluku a zápachu, který by mohl narušovat náboženské obřady, nádvoří plánované budovy totiž sousedí přímo s plzeňskou Starou synagogou z roku 1859. Znalecký posudek však tyto obavy označil za liché a demolice původního objektu i provedení novostavby byly povoleny v květnu 1933. Do roka byl nový dům, jehož projekt vypracoval architekt Rudolf Černý, realizován společností stavitelů Mandaus, Doubek, Pechman a spol.

Provozní a dispoziční řešení symetricky rozvržené budovy odpovídalo jejím rozmanitým funkcím. Příčnou osou domu se stala obchodní pasáž lemovaná pásy výkladců, vstupy do obchodů a další rozměrné prosklené plochy výloh však byly – stejně jako výčep, jímž se procházelo do restaurace umístěné ve dvorním traktu – orientovány do ulice. Dvůr byl uzavřen garážemi a ze západu traktem určeným domovníkovi, který zde měl k dispozici malý byt a dílny. První patro bylo celé upraveno pro potřeby lékařů; nacházelo se zde devět ordinací s čekárnami a příslušenstvím. Další tři podlaží soustředila dvanáct bytů různých velikostí – od jednopokojových s kuchyní až po třípokojové, které měly tradičně obslužné prostory obrácené do dvora a obytné pokoje do ulice.

Symetrický koncept budovy je čitelný i v hlavním průčelí, které je dynamizováno dvěma třípodlažními arkýři se sdruženými okny. Hmota arkýřů je ve výšce parapetu a nadpraží oken všech pater přetnuta vždy dvojicí kordonových říms. Podobně je zdůrazněno první patro celé budovy. Rozměrná trojkřídlová a čtyřkřídlová okna vrchních tří podlaží jsou v hladké fasádě akcentována širokými šambránami. Zejména díky římsám může jinak konzervativní fasáda evokovat formy některých soudobých i starších staveb architekta Jiřího Krohy, průkopníka tzv. ortogonálního expresionismu. S Krohovou prací byl Rudolf Černý velmi dobře seznámen mj. díky soutěži na návrh plzeňského kina Elektra, v níž oba získali první cenu. Soubor staveb, jehož součástí byl i zmíněný biograf, byl nakonec v letech 1930–1932 realizován podle projektu Rudolfa Černého (C1–1981).

Aesculap dodnes slouží především lékařům; kromě ordinací a lékárny v přízemí zde stále  funguje také restaurační zařízení. S výjimkou novodobých plastových oken a úprav parteru odpovídá původní podobě i jeho exteriér. 

LV

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny