Budova Občanské záložny
1928

Instituce plzeňské Občanské záložny začala psát svoji historii už v roce 1863, v době mimořádného rozvoje města. Snaha ústavu o pořízení vlastní reprezentativní budovy ovšem trvala několik desetiletí. Záložna postupně sídlila na několika provizorních adresách, například v Císařském domě. Teprve v roce 1904 byly zakoupeny dvě starší stavby v Kopeckého sadech a po nezbytných úpravách přízemí sem byly v roce 1908 přemístěny kanceláře.

Dnešní podoba budovy Občanské záložny z roku 1928 je dílem architekta Františka Krásného, rodáka z Koterova u Plzně. Po návrzích řady staveb ve stylu novorenesance a později secese, které realizoval od druhé poloviny devadesátých let 19. století v Praze, Plzni, Vídni či Lublani, František Krásný postupně dospěl k architektonické moderně, inspirován svým vídeňským profesorem Otto Wagnerem. Zpět do rodného města se Krásný vrátil po delší odmlce s projektem modernizace Občanské záložny. V něm se téměř oprostil od zdobnosti předcházejících období, jistou inklinaci k historismu však nezapřel.

V návrhu architekt Krásný propojil a také o patro zvýšil obě původní budovy Občanské záložny. Objem třípatrové monumentální stavby zakončil velkoryse vysazenou římsou a valbovou střechou s vikýři. Hlavní průčelí architekt umístil směrem do Kopeckého sadů a na pohledové ose docílil propojení přes Františkánskou ulici s náměstím Republiky. Fasády Krásný rytmizoval vertikálami obdélných oken, lemovaných oblými pilastry, které opticky spojují první a druhé patro a pronikají přes římsu až do úrovně posledního podlaží. Tyto a další drobnější prvky v novoklasicistním rozvrhu průčelí, zřetelně čitelném i ve fasádě štítové zdi v Martinské ulici, prozrazují zároveň ovlivnění autora přístupy i estetikou národního stylu a hnutí art deco. Doprostřed hlavního průčelí Krásný vsadil mělký rizalit, zdůrazněný nízkou atikou s dvojicí soch umístěných na krajních pilířích. Do parteru rizalitu architekt situoval portál zakončený pravoúhlým rámem. Tento motiv je možné vnímat jako aluzi loosovských principů, které Krásný znal ze svého působení ve Vídni a jež aplikoval při přestavbě tamní pobočky Živnostenské banky. Různé odstíny architektonické moderny nicméně František Krásný ve velkorysé budově Občanské záložny podřídil uměřeným formám celku. I díky tomu stavba přirozeně komunikuje s protilehlou budovou Spořitelny a dobře zapadá do urbanistické koncepce prostoru Kopeckého sadů.

PB

Stavebník

Památková ochrana

Literatura