Obchodní a bytový dům Věry Geberthové
1938–1939

Obchodní a obytný dům na rohu Šafaříkových sadů a ulice U Zvonu, s výraznou křivkou zaobleného nároží, tvoří optickou protiváhu o několik let starší budovy Karla Svídenského stojící na opačné straně sadového okruhu. Investorka stavby Věra Geberthová věnovala mimořádnou pozornost výběru autora projektu – návrh domu patrně vypracovalo hned několik významných plzeňských i pražských architektů: Bohumil Chvojka, Jaroslav Fišer, Rudolf Černý a Gustav Paul. Věra Geberthová se nakonec rozhodla pro posledně jmenovaného tvůrce, jenž byl zároveň jedním z autorů tehdy realizované budovy policejního ředitelství (C1–1778), která uzavírala městský blok na protilehlé straně mezi Šafaříkovými sady a Anglickým nábřežím.

Výstavbě nového funkcionalistického objektu, nazývaného též Geberthův dům, předcházela demolice starší třípodlažní budovy postavené kolem roku 1880. Na jejím místě byla v letech 1938–1939 realizována šestipodlažní funkcionalistická stavba s půdorysem segmentového tvaru – ladnou konvexní křivku průčelí kopíruje prohnutí dvorní fasády, včetně plně proskleného schodišťového traktu. Působivý motiv v obvykle skrytém zadním průčelí vyniká díky proluce v domovním bloku. Hladkou dvorní fasádu dále člení trojdílná okna, niky lodžií osazených trubkovým zábradlím a ve východní části také úzký pětipodlažní arkýř. Zakřivená uliční fasáda je v úrovni prvního až čtvrtého patra mělce vykonzolovaná nad přízemím a rytmizována trojdílnými okny, jejichž převládající šířkový rozměr podporuje horizontální kompozici celku. Ta je vyvažována vertikálami krajních balkonů s tmavým kovovým zábradlím perforovaným rastrem kruhových otvorů. Stejný typ zábradlí lemuje terasu obytného podkroví, ustoupeného od uliční čáry. Hmotu tohoto podlaží, do ulice členěného úzkými francouzskými okny a ukončeného plochou střechou, potlačuje tmavý keramický obklad (nepůvodní, provedený s odstupem několika desítek let). Světlé keramické pásky pak Gustav Paul uplatnil v parteru.

Provozní a dispoziční řešení domu odpovídalo dvěma základním funkcím: obchodu a bydlení. Přízemí domu pojalo tři krámy s jednoduchými rámovými výkladci a vlastními vstupy. Hlavní vstup, vsazený hluboko do uličního traktu domu a lemovaný oblouky výkladců, byl umístěn na středovou osu průčelí. Symetrický rozvrh fasády narušil pouze průjezd do dvora ke garážím. Do vyšších podlaží domu architekt Paul situoval byty.

Dům Věry Geberthové, dodnes dochovaný včetně množství původních prvků, je díky svému tvarosloví – zejména křivkám fasád a výkladců či kruhovým otvorům ve výplni zábradlí – jedním z nejvýraznějších plzeňských příkladů tzv. emocionálního, resp. organického funkcionalismu.

LV

Stavebník

Památková ochrana

Literatura