Budova policejního ředitelství
1937–1939

Anglické nábřeží 1778/7 (Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
MHD: Anglické nábřeží (TROL 13)
Anglické nábřeží (TRAM 1, 2)
GPS: 49.7455247, 13.3817285
Stavitel:
nezjištěn
Anglické nábřeží 1778/7 (foto 01), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 02), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 03), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 04), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 05), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 06), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 07), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 08), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (foto 09), autor: Petr Jehlík, 2014 Anglické nábřeží 1778/7 (01), autor: Mirko Křen, 1943, Zdroj: Archiv Zbyňka Šůchy Anglické nábřeží 1778/7 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (řezy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (pohled 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (pohled 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Anglické nábřeží 1778/7 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv¨

Nábřeží řeky Radbuzy v místech přiléhajících k historickému centru Plzně se během prvních desetiletí minulého století mělo stát moderní a reprezentativní částí města s koncentrací úřadů a jiných veřejných budov. Řadou návrhů pro pravý břeh řeky byl léta zaměstnán plzeňský architekt Bohumil Chvojka. Realizován však byl pouze soubor budov okresní nemocenské pojišťovny (C1–1000) a Masarykova studentského domu (C1–1150) v druhé polovině dvacátých let. Ještě o několik let později byl dokončen klasicizující objekt Městských lázní (C1–1217) podle projektu Bedřicha Bendelmayera, upraveného Ladislavem Fialou. Nejvýznamnější stavbou na protějším nábřeží se v závěru třicátých let stala monumentální budova policejního ředitelství – nejrozsáhlejší funkcionalistický počin meziválečné éry v Plzni.

Na návrh administrativního objektu, který měl být zároveň i vězeňským objektem, policejní služebnou a školicím střediskem, byly postupně vypsány dvě architektonické soutěže – jedna v roce 1934, druhá, užší, pak o dva roky později. Té se zúčastnili jak plzeňští architekti Václav Neckář, Leo Meisl či František Beneš, tak i známí pražští tvůrci František Čermák a Gustav Paul. Porotou byla nakonec vyzvána ke spolupráci autorská dvojice Čermák a Paul a z plzeňských architektů Václav Neckář. Zatímco dispozice pětipodlažní, resp. šestipodlažní nárožní budovy byly provedeny v intencích návrhu Václava Neckáře, řešení objemů a modernistických forem vychází z návrhu Čermáka a Paula. Architekti v něm mísí prvky racionálního a emocionálního funkcionalismu. O tom svědčí jak jemná křivka uličního průčelí do Anglického nábřeží a segmentové prohnutí dvorního vězeňského křídla, tak pás nautických okének v horní partii fasád. Ty jsou z velké části opatřeny keramickým obkladem ze západočeské kaolinky – zatímco krémový odstín autoři uplatnili na mělkých arkýřích, hnědý zvolili pro parter včetně ustoupeného nároží, kam situovali hlavní vstup. Odsazením obou uličních křídel se nárožní část stavby (v jiných případech často zdůrazněná arkýřem, rizalitem či věžovitým hranolem) vymyká většině plzeňské meziválečné architektonické produkce. Kromě odlišné barevnosti a povrchu průčelí se architekti pokusili odlehčit pohledově těžkou hmotu rozměrné stavby rastrem trojdílných okenních otvorů, v partii fasády nad vstupem zvětšených do podoby velkoplošných francouzských oken. Mnohem dynamičtěji autoři pojali hladce omítnutá zadní průčelí obou hlavních objemů a fasády dvorního křídla, a to nejen v tvarování hmot, ale i v uplatnění celé škály typů a velikostí oken (včetně pásových oken, obepínajících segment dvorního arkýře) a jejich pestřejší kompozice.

Během náletů na sklonku druhé světové války bylo poškozeno čtvrté a páté patro, stejně jako podkroví domu, ještě v létě roku 1945 však bylo započato s obnovovacími pracemi. Po válce byla vedle hlavního vstupu do budovy (podle dočasného sídla německé tajné policie lidově nazývané Gestapo) instalována pamětní deska bojovníků proti nacismu. Objekt nikdy neztratil svoji funkci sídla policie; pro její potřeby byly také interiéry v průběhu dalších desetiletí vícekrát upravovány, exteriér však až na některé detaily, např. nepůvodní vstupní dveře, zůstal dochován ve své autentické podobě z konce třicátých let.


LV – PK

Stavebník

Policejní ředitelství a město Plzeň

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně