Budova finančních úřadů (tzv. Rašínův dům)
1924–1927

Škroupova 1760/18 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
MHD: Masarykovo náměstí (TRAM 4)
Mrakodrap (BUS 20, 27, 34, 35, 57, TROL 11, 12, 15, 16, 17, 19)
GPS: 49.7415001N, 13.3749371E
Architekt:
Škroupova 1760/18 (foto 01), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 02), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 03), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 04), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 05), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 06), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 07), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 08), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 09), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 10), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 11), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 12), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (foto 13), autor: Petr Jehlík, 2014 Škroupova 1760/18 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Škroupova 1760/18 (řezopohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Velkolepá třípodlažní, resp. čtyřpodlažní stavba zabírající velkou část bloku domů v nově se rozvíjející části městského centra (sevřené Klatovskou a Americkou třídou) byla realizována pro plzeňské finanční úřady v letech 1924 až 1927. Autorem projektu rozsáhlé budovy z roku 1924 byl pražský architekt a žák Otto Wagnera František Roith, který se do Plzně vrátil v polovině třicátých let návrhem budovy Pražské městské pojišťovny (C1–356J). Původně byl součástí vstupního prostoru úředního objektu památník Aloise Rašína, prvního československého ministra financí, který byl v roce 1923 smrtelně zraněn při atentátu. Právě podle památníku byla budova nazývána Rašínův dům. Realizace projektu se ujala plzeňská stavební kancelář Mandaus, Doubek, Pechman a spol. S výjimkou úpravy kancelářských místností v suterénu pro potřeby poštovního úřadu, uskutečněné roku 1928, se budovy nedotkly větší stavební zásahy. Z poválečné historie objektu je však třeba zmínit návrh na využití původně půdního prostoru pro další kanceláře. Projekt nástavby pochází z dubna 1950.

Monumentální budova plzeňských finačních úřadů byla jednou z prvních realizací, které Františku Roithovi ve dvacátých a třicátých letech přinesly uznání coby autorovi významných veřejných budov. Podobně jako u Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze (1925–1928) architekt v návrhu Rašínova domu dosáhl působivé syntézy klasických a modernistických prvků, v tomto případě obohacených o elementy stylu art deco. Dominantou symetrického hlavního průčelí, členěného rastrem oken a řadou pilastrů, je vstupní rizalit, zvýrazněný patrovým portikem zakončeným balkonem. Nad portikem z červeného tesaného pískovce je nad okny druhého patra osazeno sedm keramických reliéfů dukátů, zobrazených střídavě z lícové a rubové strany, jejichž autorem je sochař František Rous. Rizalit převyšuje boční části stavby a je završen štítem se znakem Československé republiky a alegorickými sochami Průmyslu a Zemědělství od sochaře a keramika Jaroslava Hrušky, plzeňského rodáka a mimo jiné autora pomníku vojínů padlých v La Targette u Arrasu. Samotné fasády jsou pojednány v kombinaci probarvených břízolitových omítek, režného cihelného zdiva pilastrů a pískovcového soklu.

Ačkoliv František Roith koncipoval hlavní průčelí jako osově souměrné, půdorysný rozvrh budovy ve tvaru písmene E symetrický není. Tři kratší křídla jsou orientována kolem vnitřního dvora. V návrhu dispozic autor uplatnil podélný dvojtraktový stěnový systém a kancelářské prostory předělil pouze subtilními příčkami. Nejvýznamnější částí interiéru je vstupní vestibul, na který navazuje sloupová hala s dvouramenným schodištěm. Okna ve vstupním vestibulu, v halách a na schodišti jsou zdobena vitrážemi s motivy státního znaku ČSR, alegorií a květin. Od roku 2001 v budově sídlí Krajský úřad Plzeňského kraje.


LR

Stavebník

město Plzeň

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně