Obchodní a činžovní dům Rudolfa a Marie Štěpánových
1934–1935

V roce 1935 byla na Americké třídě dokončena další řadová čtyřpatrová stavba – obchodní a činžovní dům Rudolfa a Marie Štěpánových. Majitel velkoobchodu s koloniálním zbožím a kávou svěřil realizaci budovy mladému plzeňskému staviteli Antonínu Špalkovi; autorem projektu je však patrně významný plzeňský architekt Hanuš Zápal. Novostavba má stejně jako všechny ostatní budovy na Americké třídě dva suterény, kde se kromě sklepů a obligátního provozního zázemí nacházely sklady vína a likérů. V roce 1934 úřady Rudolfu Štěpánovi povolily v horním suterénu zřídit také pražírnu a balírnu kávy. Do přízemí domu, otevřeného do ulice skleněnými výkladci, architekt situoval obchodní a administrativní provoz, do dalších podlaží včetně podkroví pak nadstandardní dvoupokojové byty s kompletním příslušenstvím. O pokročilém technickém řešení svědčí rovněž tři moderní výtahy. Vyhlášenému podniku se v následujících letech velmi dařilo, a tak již v roce 1937 navrhl Antonín Špalek ve dvoře přístavbu kanceláří s garážemi. Ve čtyřicátých letech se areál rozrostl ještě o patrové skladiště beden.

Od ostatních staveb na Americké třídě se dům Rudolfa Štěpána odlišuje zejména způsobem provedení hlavní fasády. Její funkcionalistický ráz (sedlové střeše navzdory) umocňuje celoplošné obložení krémovým keramickým obkladem, charakteristickým pro tzv. emocionální funkcionalismus, který přiznává architektuře její umělecké účinky. Uliční průčelí s výraznou hlavní římsou, členěné v každém patře trojicí rozměrných oken, oživuje nad vchodem do obytné části domu vertikální prosklený pás, jenž osvětluje schodišťovou halu. Nad okny prvního patra a na čele obchodního výkladce byl původně osazen elegantní reklamní nápis KÁVA ŠTĚPÁN, vytvořený z kovových písmen s vloženou neonovou trubicí, který se bohužel do dnešní doby nedochoval.

AK

Stavebník

Památková ochrana

Literatura

Prameny