Obchodní dům Vesecký
1911–1912 / 1932

Františkánská 127/8 (Plzeň) Plzeň Vnitřní Město
MHD: Náměstí Republiky (TRAM 1, 2)
Náměstí Republiky (BUS 20, 33, 40)
GPS: 49.7457767N, 13.3777289E

V roce 1910 se plzeňská pobočka akciové společnosti Société industrielle, commerciale et immobilière de Bruxelles rozhodla postavit na místě dvou chátrajících historických domů ve Františkánské ulici novou, moderní budovu. Plány monumentálního třípatrového obytného a obchodního domu vypracoval vídeňský architekt Ludwig Tremmel, který působil v Plzni od roku 1907 až do konce první světové války a navrhl v centru i jeho blízkém okolí řadu reprezentativních budov v modernistickém klasicizujícím stylu. Samotnou realizaci v letech 1911–1912 společnost zadala plzeňskému staviteli Josefu Houdkovi. V jednotlivých patrech se nacházely vždy dva třípokojové byty s kuchyní, lázní a pokojem pro služebnou. Výjimku tvořilo první patro, kde architekt vyprojektoval prostorný apartmán, jehož součástí byla čekárna s temnou komorou. V přízemí, lemovaném po celé délce dřevěnými výkladci, se kromě vstupního vestibulu nacházely tři samostatné obchody, na které navazovaly dvě kanceláře, zázemí pro zaměstnance a sklady. Hlavní průčelí domu s mohutnou vysazenou korunní římsou, která se stala charakteristickou pro většinu Tremmelových plzeňských staveb, zvýrazňuje ve druhém patře podlouhlý balkon se zaobleným nárožím a zdobným kovovým zábradlím. Fasádu dále člení dva mělké půlkruhové arkýře ukončené v posledním patře úzkými balkony.

Na začátku třicátých let bylo v Plzni otevřeno hned několik obchodních domů, zejména na dnešní Americké třídě. Aby se novým majitelům podařilo lépe čelit rostoucí konkurenci, rozhodli se Max a Olga Veseckých svůj podnik ve Františkánské ulici výrazně zmodernizovat. Úspěšný majitel velkoobchodu se suknem Max Vesecký v roce 1932 svěřil vypracování projektu pražskému architektovi Erwinu Katonovi, který zde uplatnil své bohaté zkušenosti z obdobných funkcionalistických realizací. Navržené adaptace, které provedl místní stavitel Karel Krůta, spočívaly především v úpravě stávajícího přízemí a zřízení nových výkladců. V suterénu vznikla podle plánů skladiště, balírna zboží, expedice, kotelna a výtahová šachta. V přízemí se poté nacházela rozlehlá prodejna, vzorkovna se šatnou, pokladnou a kancelář s účtárnou. Boční strany krátkého vstupního vestibulu s trojicí kruhových stropních svítidel vymezovaly předsazené skleněné výkladce v kovových rámech se zaobleným nárožím. Sokly výkladců společně s parterem domu byly obloženy tmavým syenitem a nad vstupem se skvěl precizně provedený firemní nápis VESECKÝ, složený z jednotlivých kovových písmen. Otevření moderního obchodního domu vyvolalo podle ohlasů v dobovém tisku velkou senzaci. V elegantně a účelně zařízené prodejně mohli zákazníci nakoupit nejen kvalitní sukno firmy Maxe Veseckého, ale také prvotřídní hedvábné zboží známé pražské módní firmy Ota Kollinský. V roce 1937 Karel Krůta dokončil ve dvoře nízkou patrovou přístavbu se zkušebnou látek, kanceláří a prádelnou. Rovná střecha objektu sloužila jako terasa.

Během druhé světové války byla firma arizována a po roce 1948 zestátněna. V následujících letech prošlo přízemí domu několika nepříliš šťastnými adaptacemi, které postupně znehodnotily cenný interiér. Pravděpodobně v šedesátých letech byl nad výkladci osazen výrazný reklamní nápis Dům látek.
 

AK

Stavebník

Société industrielle, commerciale et immobilière de Bruxelles, a. s.

Max a Olga Veseckých

Památková ochrana

Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové rezervace Plzeň.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně