Masarykův studentský dům
1927–1929

Denisovo nábřeží 1150/5 (Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
MHD: Anglické nábřeží (TROL 13, 14)
Hlavní nádraží (TRAM 1, 2)
Pařížská (BUS 34, 35, 57, TROL 11, 12, 14, 15, 16, 17, 19)
GPS: 49.744870N, 13.382488E
Architekt:
Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 02), autor: Petr Jehlík, 2014 Denisovo nábřeží 1150/5 (plán 1925), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez 03), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez 04), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez 05), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (severozápadní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (severovýchodní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (jihovýchodní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (jihozápadní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (plán 1929), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (uliční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1150/5 (dvorní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

V pořadí druhou veřejnou stavbou, která byla dokončena na zregulovaném pravém břehu Radbuzy mezi Wilsonovým mostem a mostem U Jána, byl na sklonku dvacátých let Masarykův studentský dům. Objekt, který v nábřežní frontě navázal na hlavní křídlo budovy Okresní nemocenské pojišťovny (C1–1000), dokončené v roce 1927, vznikl jako ubytovací, stravovací a volnočasové centrum studentů plzeňských středních škol. Část komplexu určená volnočasovému vyžití – dvorní křídlo budovy s divadelním sálem a blízké hřiště – však nebyla nikdy postavena. Pětipodlažní podsklepenou budovu, jejímž stavebníkem byl Spolek studentský dům, realizovalo v letech 1927–1929 Stavební a podnikatelské družstvo v Plzni pod vedením stavitele Rudolfa Pěchoučka. Autorem projektu z roku 1925 byl stejně jako v případě sousedního sídla pojišťovny plzeňský architekt Bohumil Chvojka.

Jak dokládá výkres situace, architekt navrhl Masarykův studentský dům s nerealizovanou dvorní přístavbou divadla jako součást nového městského bloku, v němž ke studentské budově měl na západní straně přiléhat učňovský domov a uliční frontu směrem k dnešní Americké třídě měl ukončit objekt Loutkového divadla feriálních osad. Ve „vnitrobloku“ za učňovským domovem a loutkovým divadlem mělo být zřízeno zmíněné venkovní hřiště; za dvorním křídlem studentského domu, v dalším vrcholu trojúhelného bloku, se počítalo s rozlehlou budovou městské ústřední kotelny. Celé území vymezovaly kromě Denisova nábřeží dvě tehdy bezejmenné ulice, které však nikdy nebyly postaveny.

V návrhu obou hlavních fasád realizované části Masarykova studentského domu Bohumil Chvojka navázal na tvarosloví budovy sousední pojišťovny. Monumentální klasicizující formy jsou zde patrné i navzdory menším rozměrům objektu. Na střední osu symetrického uličního průčelí architekt situoval hlavní vchod, zdůrazněný vysokým portálem s balkonem v úrovni kladí. Střední článek fasády zároveň lehce projmul a v druhém patře doplnil mělkým balkonem. Obě zbývající části průčelí mezi prvním a třetím patrem rozčlenil mělkými pilastry a plochy mezi nimi prolomil rozměrnými dělenými okny s jednoduchými podokenními římsami. Poslední podlaží pak od nižších pater oddělil výraznou římsou, navazující na totožný prvek na fasádě pojišťovny. Chvojka v tomto průčelí, opatřeném kombinací probarvené omítky a přírodního i umělého kamene, ještě dále redukoval zdobné prvky ve prospěch purizujících geometrických plastických elementů. V návrhu dvorní fasády upustil i od symetrické kompozice a v severovýchodním nároží nechal hmotu budovy o několik metrů ustoupit.

Trojtraktová dispozice budovy s plochou střechou odpovídala poslání Masarykova studentského domu – poskytnout studentům ubytování a služby stravovacího zařízení, tzv. studentské menzy. V suterénu se proto kromě strojovny a sklepů nacházely velká a malá kuchyň a spíže, v přízemí malý sál, jídelna, kuchyň s pokojem, přípravna a toalety. Největší místností v prvním patře byla přednášková síň v uličním traktu, do dvora byly orientovány knihovna a dva pokoje. Ve druhém a třetím patře byly soustředěny obytné pokoje se společnou kuchyní, umývárnou a WC. V podkroví se kromě obytných pokojů a společného zázemí nacházely prádelna, sušárna, mandlovna; ve dvorním traktu pak půdní prostor a fotodílna s temnou komorou.

Vedle hlavního vstupu do budovy byl v květnu 1928 slavnostně osazen pamětní kámen, v následujícím roce se objekt otevřel studentům. Roku 1938 vypracoval plzeňský stavitel Antonín Špalek plány úpravy domu na zdravotnické zařízení. V roce 1955 byly z popudu Okresního ústavu národního zdraví coby stavebníka provedeny stavební úpravy budovy. Na práce dohlížel stavbyvedoucí Václav Dobrý, vedoucí technického oddělení OÚNZ. V roce 1971 pak dělníci plzeňské Škodovky u příležitosti 50. výročí založení KSČ na budovu osadili přibližně šestimetrový ozdobný emblém ve tvaru československé státní vlajky.

V současné době je někdejší Masarykův studentský dům, prohlášený v roce 1994 kulturní památkou, součástí téhož zdravotnického zařízení jako budova bývalé nemocenské pojišťovny. Přestože je dům v solidním stavu, na jeho fasádě jsou již patrné známky stárnutí.

 

LR – PK

Stavebník

Spolek Studentský dům

Památková ochrana

Dům je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP 13129/4-4974.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně